Kniha je metodologicky založena na moderním historiografickém přístupu „ego historie“. Nesnaží se vynášet jednoznačné soudy, určitě přispěje ke kladení dalších otázek a možných odpovědí. Nejen v tázání po příčinách, povaze, aktérech a důsledcích politických perzekucí padesátých a šedesátých let 20. století v bývalém Československu. I v jiných situacích, kdy byly, jsou a budou osudy jednotlivců i jejich rodin konfrontovány se soukolím neosobních dějinných mechanismů, jejichž působení lze jen stěží ovlivnit – a které Franz Kafka předjímal ve svém románu Proces. Už čtyřicet let předtím, než moji mámu její soudruzi odsoudili začátkem 50. let 20. století ve skutečném procesu.
Tato kniha není pouze a ani především jen biografickým sdělením o životním příběhu tří lidí. Jde o autentickou, bohatě dokumentovanou a o dosud nepublikované poznatky se opírající zprávu o tom, jak v Československu druhé poloviny dvacátého století formovala nekritická víra v komunismus život a vztahy lidí v rodině v době, kdy se začala uskutečňovat v praxi.