Příspěvek k dějinám radosti

Sebevražda bohatého postaršího muže se brzy ukáže jako nepravděpodobná. Vnímavý Policista neúnavně pátrá po skutečných důvodech té podivné smrti, jež ho dovedou k tajemnému domu pod Petřínem.

Záhad a motivů přibývá, stejně jako hodin strávených s mladou Vdovou. Hlavními postavami jsou ale tři, možná čtyři ženy, vzdělané, smělé a oddané vyšší spravedlnosti, podleníž oběť a viník ztrácejí svou původní dualitu. A v echu doráží palčivá otázka: kolik nás ještě čeká násilí a válek, než všechno to neštěstí člověka konečně polidští? Autorčin groteskní román valící se jako láva však také promlouvá o potřebě doteků, neboť „těla nelžou a jejich paměť neklame“. A roli přímo tažnou mají v knize svobodné bytosti, pro něž je laskavost mocnější než zákony vládců — švitořivé vlaštovky.