Osudné pouto

5 %

Osudné pouto

Kazda Jaromír

Kniha českého teatrologa Jaromíra Kazdy se zabývá privátním i profesním životem dvou významných hereček, matky Jiřiny Stránské a dcery Kláry Jernekové. Jiřina Stránská (1912–1999) ve svých nejlepších dobách působila v meziválečném avantgardním divadle E. F. Buriana D 34–41.

Členové Déčka museli umět zpívat a tančit, ovládnout hudebně stylizovanou sborovou recitaci, která se nevyhýbala ani jazzovým inspiracím a zvukomalbě. Po uzavření divadla gestapem roku 1941 přešla Stránská do Městských divadel pražských a provdala se za režiséra Karla Jerneka. Setrvala zde do roku 1949, kdy musela odejít z politických důvodů a kvůli intrikám. V letech 1960–1974 učila dramatickou výchovu na Lidové škole umění prostředkovala umělecký odkaz E. F. Buriana. Klára Jerneková (1945–2003) hrála na gymnáziu, v Divadle E. F. Buriana a v letech 1966–2000 byla členkou Národního divadla. Její herecký rejstřík byl široký. Svým osobitým stylem, uplatňujícím dívčí křehkost a citovou zranitelnost, ale i životní jiskru a smysl pro humor, ztvárnila desítky velkých charakterních rolí i menších postav. Především na divadle ztělesňovala role komické, tragické i dramatické, ale recitovala i v rozhlase, vystupovala ve filmech a televizních seriálech, věnovala se filmovému dabingu. Její dráha, zprvu oslnivá, pak tragická a dosud nevysvětlená předčasná smrt doplňují herecký dvojportrét.

Kúpiť na webe Rezervovať v kníhkupectve
Vydavateľ H+H
Počet strán 200
Rok vydania 2015
Jazyk Čeština
Väzba Mäkká väzba / Paperback
EAN 9788073191146
Adresa titulu https://www.artforum.sk/katalog/13669/osudne-pouto
Členové Déčka museli umět zpívat a tančit, ovládnout hudebně stylizovanou sborovou recitaci, která se nevyhýbala ani jazzovým inspiracím a zvukomalbě. Po uzavření divadla gestapem roku 1941 přešla Stránská do Městských divadel pražských a provdala se za režiséra Karla Jerneka. Setrvala zde do roku 1949, kdy musela odejít z politických důvodů a kvůli intrikám. V letech 1960–1974 učila dramatickou výchovu na Lidové škole umění prostředkovala umělecký odkaz E. F. Buriana. Klára Jerneková (1945–2003) hrála na gymnáziu, v Divadle E. F. Buriana a v letech 1966–2000 byla členkou Národního divadla. Její herecký rejstřík byl široký. Svým osobitým stylem, uplatňujícím dívčí křehkost a citovou zranitelnost, ale i životní jiskru a smysl pro humor, ztvárnila desítky velkých charakterních rolí i menších postav. Především na divadle ztělesňovala role komické, tragické i dramatické, ale recitovala i v rozhlase, vystupovala ve filmech a televizních seriálech, věnovala se filmovému dabingu. Její dráha, zprvu oslnivá, pak tragická a dosud nevysvětlená předčasná smrt doplňují herecký dvojportrét.

Ďalšie z kategórie divadlo a tanec, divadelná veda