Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 21/2016 21/2016

Dvacáté první číslo Sešitu s tématem „Spekulace a umění“ se věnuje estetickým a umělecko-kritickým implikacím tzv. „spekulativního obratu“ v kontinentální filosofii, reprezentovaného proudy jako spekulativní realismus, nový materialismus, objektově orientovaná ontologie či akceleracionismus. Studie, které tvoří kostru tohoto čísla Sešitu, jsou prvními odbornými publikacemi v českém jazyce, jež se neomezují pouze na zprostředkování základní orientace v dané myšlenkové tendenci, nýbrž původním a kritickým způsobem rozvíjejí její podněty.

V úvodním textu tohoto čísla se Václav Janoščík za pomoci metafory „mapy a území“, kterou přebírá ze stejnojmenného románu Michela Houellebecqua, vyrovnává s filosofií Quentina Meillassouxa a jejím požadavkem vystoupení našeho poznání směrem k „velkému vnějšku“, ležícímu za hranicemi korelace myšlení a objektu. Tomáš Hříbek nabízí kritiku spekulativního realismu a nového materialismu z pozic analytické filosofické tradice, přičemž se detailně zaměřuje na ontologii Grahama Harmana a její důsledky pro estetiku. Studie Martina Kaplického srovnává Harmanovo myšlení s odkazem Alfreda North Whiteheada a přibližuje postavení estetiky ve filosofických systémech obou těchto myslitelů. Lukáš Likavčan za pomocí pojmu „xenoracionality“ obohacuje reflexi místa estetiky v myšlenkovém rámci spekulativního realismu o problematiku vykročení za hranice antropocentrismu, již na jedné straně otevírá ekologická krize a na druhé straně rozvoj umělé inteligence. Čtyři původní studie jsou doplněny překladem textu Suhaila Malika, který prosazuje vymanění umělecké tvorby z korelacionismu ukotveného v estetické zkušenosti a dochází tak k nezbytnosti zničení současného umění. K tematickému bloku patří také recenze Terezy Stejskalové na antologii Objekt, kterou Václav Janoščík vydal v minulém roce u příležitosti konání stejnojmenné výstavy v galerii Kvalitář. V druhé recenzi tohoto čísla se Milena Bartlová věnuje otázce „patického“ provázání vědecké aktivity s existenciální situací badatele v knize Josefa Vojvodíka a Marie Langerové Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století.