Host 4/2016

"To nevymyslíš!“ hodnotí hospodskou historku podroušení posluchači. „Tohle mohl napsat jenom život,“ přikyvuje se smutně při líčení rodinné tragédie. Čítať ďalej ↓

Stranger Than Fiction, „divnější než fikce“, zní název oceňovaného snímku s Willem Ferrellem a Emmou Thompsonovou. Zdá se, že alespoň v západní kultuře je zakódována jakási podprahová shoda o hranicích fikce. Předpokládáme, že umění má své limity v tom, jaké emoce, intenzity či situace dokáže zprostředkovat. Život je prostě víc a navíc jinde. Jistě, nabízí se otázka, zdali jde opravdu o vymezení umění nebo spíše o to, uchovat vlastním životům kousky autenticity a originality — nebo minimálně vzbudit takové zdání — a zachránit je před totálním rozpuštěním ve smyšlených světech, jak o tom psal a možná snil Jorge Luis Borges a jak strašil Jean Baudrillard. Číslo Hosta, které držíte v rukou, se věnuje literárnímu ztělesnění tohoto váhání nad možnostmi fikce: nonfikci, která se sice věnuje faktům a příběhům „psaným životem“, zároveň se ale nevzdává uměleckých ambicí. Při pohledu na zbytek obsahu se přitom právem můžete zeptat: „A není to úplně jedno?“ Ruská spisovatelka Ljudmila Ulická v rozhovoru o své poslední knize či Syřan Hussam Sibai se svými povídkami například ukazují, že fikce není opozicí života, ale často jeho nezbytnou, téměř organickou součástí. „To nevymyslíš!“ chce se najednou zvolat, mnohem lepší ale bude normálně si číst. Třeba venku.