Freudova neurofyziologie mysli

Když v 19. století vznikala psychologie jako samostatná věda empirické povahy, moderní neurověda dosud neexistovala. Neurovědná témata se však diskutovala přinejmenším na poli psychofyziky, z jejíhož základu vzešel i soubor dopisů adresovaný berlínskému lékaři Wilhelmu Fliessovi v roce 1895.

Tyto dopisy psal Sigmund Freud, k jejich publikování se však nikdy neodhodlal. Vyšly až po jeho smrti nejprve v německém vydání pod názvem Entwurf einer Psychologie, později, v anglickém, jako Project for a Scientific Psychology. Z anglického názvu je patrné, že Projekt usiloval o nalezení vědeckých základů psychologie. Freud je spatřoval v materiálním substrátu lidského mozku. Ve snaze hledat biologický základ psychických pochodů ve struktuře a funkci lidského mozku byl ovšem velmi moderním autorem. I když výsledky, kterých v této práci dosáhl, nejsou z dnešního hlediska příliš oslnivé a mají spíše spekulativní charakter, existují současní badatelé (zejména příznivci neuropsychoanalýzy), kteří vidí v Projektu řadu témat, v nichž Freud takříkajíc uhodil hřebíček na hlavičku. Kniha zavede čtenáře do temných zákoutí počátků neurofyziologie lidského mozku a představí Freuda v nepříliš známém světle, jako biologického naturalistu, který odmítá nemateriální základy lidské psýché.