Škola jako místo radosti z přemýšlení o jazyce Pedagogický pohled na kognitivní a kulturní aspekty jazyka

Jazyk – v našem případě čeština – nejen propojuje všechny členy jazykového společenství, umožňuje vzájemnou komunikaci, ale podílí se také na tom, jak světu rozumíme, jaké kulturní hodnoty sdílíme i jak je předáváme dál. To jsou hlavní témata předkládané publikace.

Záměrem autorů je vzbudit u čtenářů zájem o poznávání jazyka a přemýšlení o tom, jak jazyk formuje naše životy. Kniha je adresována hlavně pedagogům, současným a budoucím učitelům (nejen) českého jazyka, kterým nabízí náměty, jak netradičně oslovit žáky, navést je na zajímavou, ba dobrodružnou cestu poznávání mateřského jazyka. Autorský kolektiv představuje kognitivní a kulturní přístup k jazyku i jeho využití ve výchově a vzdělávání formou vstřícnou ke čtenáři. Učitel, následně i žák se dovídají, co jazyk vypovídá o nás samých a o kulturní historii našeho společenství; jinak řečeno, „jaký svět se skrývá za slovy“. Čtenář si postupně uvědomí, že klíč k některým poznatkům vlastně už zná z každodenní komunikace. Autoři ho vedou k tomu, aby se zamyslel nad tím, odkud se berou některé metafory, jaká je motivace běžně užívaných frazémů, např. je v dobrých rukách, dělá ramena, stojí nohama pevně na zemi, svírá se mu žaludek aj. Blíže se seznámí s tím, že na tom, jak dobře si navzájem rozumíme, se podílí jak věcný význam slova, tak i konotace, o kterých se ve škole obvykle příliš nemluví; právě ty umožňují porozumět např. přirovnáním černý jako noc, ošklivý jako noc, jíst jako vrabec, být chudý jak vrabec