
K prevádzke internetového kníhkupectva Artforum využívame cookies slúžiace na zabezpečenie a meranie funkčnosti, marketingové účely a zaistenie vášho maximálneho pohodlia a spokojnosti.
Cookies sú malé textové súbory s obmedzenou časovou platnosťou ukladáné vo vašom prehliadači. Umožňujú nám rozoznať vás, zabezpečiť nákup a identifikovať, čo vás napr. najviac zaujíma, čo vyhľadávate alebo či je pre vás všetko dostatočne pochopiteľné. Rovnako ich používame na marketingové účely, na zobrazenie reklamy a obsahu stránky, ktorý je tak pre vás relevantnejší. Pracujeme tiež s pixelmi – malými neviditeľnými obrázkami, ktoré zbierajú informácie o vašom prehliadači a zariadení.
Cookies nám pomáhajú zaistiť vaše maximálne pohodlie a spokojnosť pri nákupe.
Okrem týchto možností môžete využiť možnosti zabudované priamo do vášho prehliadača na zmazanie existujúcich alebo blokovanie nových cookies. Nezabudnite, že nastavenia prehliadača budete musieť upraviť na každom zariadení, kde budete prehliadať naše internetové kníhkupectvo. Ďalšie prehliadače.
Ak máte k tomuto cookies vyhláseniu akékoľvek otázky, dajte nám vedieť.
Toto prehlásenie bolo naposledy aktualizované 22.04.2023.
Přezdívka Bílá růže ze Stalingradu patřila ruské stíhací pilotky Lidiji Vladimirovně Litvjakové, která byla leteckým esem i podle mužských měřítek a vůbec nejlepší stíhačkou všech dob. Stala se vycházející hvězdou sovětského letectva a za jejích začátků se jí v bojích nad Stalingradem podařilo sestřelit pět německých strojů.
Oproti rozšířené představě byla také vůbec první ženou, která německý letoun sestřelila. Nakonec dosáhla během šedesáti šesti bojových letů nejméně dvanácti ověřených vítězství. Kniha popisuje její osudy od narození ve Stalinově Rusku, přes smrt otce, který byl během čistek na konci třicátých let zatčen a poté zastřelen, její prvotní výcvik v aeroklubech, instruktorskou dráhu, až k detailním popisům účasti v bojích, zpočátku v ženském leteckém stíhacím pluku, posléze v ryze mužských stíhacích plucích. Osud Litvjakové byl zvláštní i po smrti: Při jedné akci zmizela a byla prohlášena za nezvěstnou, aby se poté vyrojily pověsti o její spolupráci s Němci. Až v roce 1979 byly objeveny její ostatky a bylo potvrzeno, že zahynula v bojové akci – teprve v roce 1990 obdržela in memoriam titul Hrdiny Sovětského svazu, na který byla navržena už za války.
Aby ste mohli používať wishlist v našom internetovom kníhkupectve, musíte sa najprv prihlásiť. Ak u nás ešte nemáte vlastné konto, môžete si ho vytvoriť registráciou.
V prípade, že si neviete spomenúť na svoje heslo si ho môžete obnoviť zadaním svojej e-mailovej adresy, ktorú ste použili pri registrácii, kam Vám zašleme návod. V prípade ďalších problémov nás kontaktujte.
Pokračujte zadaním e-mailovej adresy pre obnovenie Vášho heslaTel.: |
+421 948 161 216 Zavolajte nám v pondelok od 9:00 |
E-mail: | istore@artforum.sk |