Horáková, Gottwald

Hra ve čtyřech obrazech (Zatčení, Výslech, Proces, Poprava) sleduje nejen osudy Milady Horákové a průběh jednoho z prvnícha zároveň nejkrutějších komunistických justičních zločinů, ale také atmosféru doby, mechanismus tehdejší justiční zvůle a v metaforickém zobrazení i osudy zločince Klementa Gottwalda a třeba i tragicky hořký osud E. F. Buriana. Karel Steigerwlad zde nevykresluje realistický portrét Milady Horákové, Gottwalda či jiných postav, autor se v metaforách pokouší postihnout děsivou atmosféru doby.

Vladimír Just k tomu v Divadelních novinách (10/2006) poznamenává: '... Tak jako ve hrách Herečky či Hoře, hoře, strach, oprátka a jáma vytvořil z některých reálných historických motivů realitu novou, fiktivní, jež by měla - a na nejlepších místech to také činí - hyperbolicky postihnout realitu skutečnou, v tomto případě realitu zločinů komunismu...' Hru Steigerwaldzakončuje ironickým poselstvím: KLEMENT: No ano... ano... Pěkně jsme vám solili. Těch čtyřicet let... Lisovali jsme vás a čekali, až poteče panenský olej. Ale že znova... teď... že nás zas pustíte nahoru... k moci... to jsme nečekali...