Barevné dráhy snů. Studie o výtvarném umění

Kniha obsahuje studie o životě a díle významných výtvarných umělců, malířů a grafiků, patřících mezi čelné představitele několika důležitých stylotvorných proudů, které orientovaly světové umění předchozího století. Jejich bazální formace našla nejednou svůj počátek již v druhé polovině 19. století, kdy dominoval „poslední univerzální sloh“ secese,a zůstala částečně zakotvena i v „posledním dodnes živém –ismu“, kterým je surrealismus. Čítať ďalej ↓

Erhartovy studie a medailony se soustřeďují na osobnosti, které jsou v českém prostředí méně známy, ač je jejich význam srovnatelný s takovými pilíři moderního umění,jako byli Picasso, Chagall, Dalí, Jawlenskij, Beckmann, Magritte aj. Výrazné místo v Erhartově knize je dáno představitelům tradičně opomíjeného umění kresby a grafiky (Beardsley, von Bayros, Vogeler), jakož i určujícím osobnostem meziválečného stylu art deco, kterému se i v zahraničí dostává zasloužené pozornosti teprve v posledních letech (T. Lempická, R. Brooksová, Erté aj.). Vedle jmenovaných umělců se Erhart zabývá tvorbou secesních výtvarníků A. Kubina, G. Klimta, M. Čiurlionise, F. Ropse, A. Broemseho, expresionistů E. Nolda, L. Sagalla, abstraktních expresionistů M. Rothka, W. de Kooniga, P. Gustona, E. Chillidy, A. Saury, lyrických abstrakcionistů J. Bazaina, A. Manessiera, G. Mathieu. V dalším textu se ohlíží např. za dílem představitele arte povera Albertem Burrim nebo za „gypsovými lidmi“ Georga Segala. Z méně známých evropských surrealistů můžeme jmenovat např. Meret Oppenheimovou, Georga Malkina, Leonoru Fini, Pierra Klossowského, Henryho Michauxe, Viktora Braunera. Z protagonistů art deca, tzv. Pařížské školy, hnutí nové věcnosti nebo německého Bauhausu autor připomíná O. Zadkina, Ch. Schada, Oskara Schlemmera, Keesa van Dongena, Julia Pascina nebo prvního ilustrátora Baudelairovy Kurtizány Pere Créixamse. Studie o světovém výtvarném umění doplňují i Erhartovy zasvěcené interpretace a eseje o českém umění a jeho osobnostech, jako jsou Václav Boštík, Václav Tikal, Josef Istler, Otakar Slavík, Jiří Načeradský, Alén Diviš, Rudolf Němec, Zbyšek Sion, Zbyněk Sekal, Mikuláš Medek a Jindřich Zeithamml.