Alabama song

Románová biografie o vztahu velkého amerického spisovatele se odehrává od jeho seznámení se v Alabamě roku 1918 se Zeldou Sayreovou až po její smrt - uhořela v psychiatrické léčebně roku 1943, tři roky po Scottově smrti. Tihle dva založili a tvořili \\ztracenou generaci\\' 20. let, éru jazzu, alkoholu, sexu a drog.

Fascinující příběh zničujícího i mimořádně naplněného vztahu viděný ženskýma očima. Autor získal za román prestižní Goncourtovu cenu. On Idol, ona Ideál - vysněný pár jazzové éry, 20. let minulého století. On světoznámý spisovatel, který proslul několika veleúspěšnými romány, ona kráska amerického Jihu zvážené a zámožné rodiny -- Francis Scott Fitzgerald a Zelda Sayreová, dvojice hrdinů tohoto románu. Na vrcholu zářili jen pár let a jejich osobní život zle ztroskotal. Kdo nesl větší vinu: Scott a jeho přezíravost, sklon k pití a přátelství s muži, nebo Zelda a její ctižádost, výstřednost, záliba ve skandálech? Román Alabama song o tom vypráví Zeldinými ústy - takže pravda může být jednostranně zkreslená. A navíc, jak zdůrazňuje autor Gilles Leroy, který za román získal v r. 2007 vysoce prestižní francouzskou literární cenu Goncourt , jde o fikci, takže shoda či neshoda s autentickými osudy a postavami zde není podstatná. Podstatný je působivý příběh ženy, která tolik toužila žít naplno, až ji to hubilo. \\'Kdo jde na bál, musí tančit\\', tak zní motto příběhu. A hrdinka velmi toužila točit se ve víru po parketu, v pevném objetí, necítit těžkou alabamskou půdu pod nohama… Gilles Leroy (1958) je autorem dvanácti knih. Za Alabama Song obdržel r. 2007 Goncourtovu cenu. Průvodce na cestě do dalšího baru (...) Gilles Leroy nikdy netvrdil, že knížka používá jen fakta, ovšem s výchozími skutečnostmi zachází velice impozantním způsobem. Nejde o ilustraci dvou životů, knížka má daleko k takzvaným příběhům ze života, jak je známe z ženských časopisů. Ani název příběhu není jen ilustrační - ti, kdo znají píseň legendárních The Doors Whiskey Bar, si můžou nad stránkami knížky lehce pobrukovat o tom, jak je nutné pro tento jediný okamžik najít cestu do dalšího baru a nemyslet na to, kteréže to datum se vlastnědnes píše... (ver), 13.3.2009 Strhující příběh lásky a nenávisti (...) Kouzlo románu Alabama song spočívá hlavně v jazykovém ztvárnění. Leroyova Zelda používá slova hodně hovorová a expresivní, rozpínající se od běžných výrazů (jako hovadiny či šukat) přes méně obvyklé (typu cáknutý trus) až po zcela originální vulgarismy (za všechny: přechcat vlastní nadutou prdel). Ale jak slyší stále více a více hlasů bílých lékařů, uchyluje se k něžně krutým poetismům - cítí se být němým chrastítkem, prázdnou obálkou, jícnem ohlasu. Celý text je navíc jemně okořeněn angličtinou, což mu dodává patřičný šmrnc a říz: význam obratu baby girl nebo slangového hot je v době globalizace obecně znám a méně zasvěcený čtenář ho snadno dovodí z kontextu. Apřeložit do češtiny libozvučné Alabama song by byl čirý nesmysl. Hana Ulmanová, MF Dnes, 4.4.2009 Ukážka z knihy Když je Scott ožralý, močí do umyvadla. Někdy i vedle. Ráno nacházím na dlaždičkách kapky a na porcelánovém umyvadle žluté skvrnky. Bydlím snad ve zvěřinci? Když je někdo slavný, tak může být prase? A přitom jsme se dohodli - alespoň jsme si slíbili -, že budeme doma udržovat co největší čistotu. Je mi jasné, že manžela pomalu ztrácím. Ještě donedávna jemný muž, puntičkář, přecitlivělý, pokud jde o vůně, se dnes spokojí s objetím kdejaké štětky, s ukoptěným výstřihem. Už ani necítí vlastní smrdutý, nesnesitelný dech. Zvyká si na to, že ztrácí úroveň. Smiřuje se s úpadkem. Nebo mu snad jde vstříc? Všichni nás teď totiž odepisují: říkají, že Scott strašně rychle stárne, že tloustne, že ho alkohol mění k nepoznání, k horšímu. Ale co si vlastně ti pitomci myslí? Svoje knihy si musí protrpět, k románům se dostane vzácně, zato psaní na objednávku má až přespříliš. Jeho knihy jsem s