Jih proti Severu

„Plantáže nejsou k ničemu, když žena nemá muže, kterého chce…“Na jaře 1861 je šestnáctiletá Scarlett O’Harová svéhlavička k pohledání i na jižanské Floridě, jejíž mocipáni hledí na reformy Yankeeů s přezíravostí. Rozmazlená holka z plantáže Tara má vždy to, nač si ukáže – jen sečtělého Ashleyho ne, protože ten už dal slovo Melanii. Čítať ďalej ↓

Když ji mladík slušně odmítne, nepomůžou uražené Scarlett ani trucovité vdavky za jiného, ba ani její příkladná buldočí vytrvalost.Její potupě navíc nechtěně přihlížel chlapík zestejného těsta: pro místní honoraci nepřijatelný solitér, drzoun a dobrodruh Rhett Butler, jehož dravčí metody by hrdinka ráda zkoumala víc. A tak jim osud vyjde zlomyslně vstříc. Vypukne válka Konfederace s Unií, od žen v krvácejícím zázemí se očekává tatáž odvaha jako od mužů v poli a oba paličáci si lezou do rány víc, než sami chtějí.Nejnápaditější milostná epopej americké literatury pod tlakem frontových událostí záhy přerůstá v román zrání, v němž dramatické peripetie Scarlettina vztahu k Rhettovi ukazují i způsob, jak se dá Jih léčit ze sebelásky. Z omamné sebelásky odsouzené k všeničící vichřici, aby se sobci konečně naučili milovat druhé nehledě na odlišnosti.První polovina prózy, která byla odměněna Pulitzerovou cenou 1937 a je nejprodávanějším beletristickým dílem všech dob. V její filmové adaptaci (1939) se na plátně sváří Vivien Leighová s Clarkem Gablem. Snímek získal tehdy rekordních osm Oscarů.„Nevšední a velkolepý souboj dvou umanutých palic, úchvatný tak, že se na něj léta nezapomíná.“ – Chicago Tribune„Nejlepší jižanský román. Dosud nedostižný!“ – The Washington Post„Mitchellová nás bezpochyby poctila jednou z nejpozoruhodnějších prvotin, jaká kdy v americké literatuře vznikla. A rozhodně i jednou z nejlepších.“ – The New York Times