Po dobrém, nebo po zlém

Renomovaný dětský psycholog Zdeněk Matějček si se zamýšlí nad tím, jak prohřešky dítěte nikoli trestat, ale jak je předvídat a jak jim zabránit.Význam odměn a trestů je ve výchově zřejmě stále týž. Jen v různých dobách a společnostech se jedno nebo druhé více nebo méně zdůrazňuje a uplatňuje. Čítať ďalej ↓

Světově uznávaný dětský psychologZdeněk Matějček si dovoluje pozvat posluchače, aby se spolu s ním zamýšleli, proč, kdy a jak máme dát ve výchově svých dětí přednost tomu "po dobrém" nebo "po zlém".Jako první krok na cestě ke správné výchově zdůrazňuje porozumění sobě sama a pochopení dítěte. Dobře může potrestat dítě jenom ten, kdo je má rád. I ten nejlépe míněný trest však špatné chování jen zastavuje, ale sám o sobě nic dobrého nebuduje. Je proto třeba soustředit svůj pedagogický vtip a umění ne na to, jak prohřešky dítěte trestat, ale jak je předvídat a jak jim zabránit. Jak na to, ukazuje tato audiokniha.Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc. (1922–2004) světově uznávaný dětský psycholog, který se průkopnicky věnoval studiu podmínek vývoje dětí v ústavech - v prostředí psychického strádání neboli deprivace.Moderní reformátor péče o děti, zdůrazňující nezastupitelnou úlohu rodiny. Narodil se ve východních Čechách, jeho otec byl ředitelem kladrubského hřebčína. Právě sem seMatějček rád vracel ve vzpomínkách. Byl také spoluzakladatelem a prvním předsedou sdružení, které do terapie dětí zapojilo i domácí zvířata, například psy nebo koně. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval češtinu a filozofii (jejíž součástí byla tehdy i psychologie). V roce 1950 nastoupil jako psycholog v Sociodiagnostickém ústavu v Praze, jehož úkolem bylo sledovat mimo jiné vývoj dětí v kojeneckých ústavech a v dětských domovech.Spolu s Josefem Langmeierem zde vytvořil originální a světově objevné dílo o psychické deprivaci. Na základě pravidelného a mnohaletého sledování vývoje dětí v dětských domovech prokázali autoři, že ústavní výchova představuje závažné ohrožení duševního a sociálního vývoje dětí a její negativní důsledky poznamenávajítyto děti jako skupinu až do dospělosti. Na konci života prohlásil „Rozumět znamená pomáhat“.