Labyrint: Útěk

Když se Thomas probudí ve výtahu, nepamatuje si nic než své křestní jméno. Nemá žádné vzpomínky na rodiče ani na domov a netuší, jak se dostal tam, kde je.

Jeho paměť je prázdná. Není však sám. Když se výtah otevře, Thomas zjistí, že má kolem sebe chlapce, kteří ho uvítají na Place, širokém prostranství uzavřeném vysokými kamennými zdmi. Placeři, jak si jeho obyvatelé říkají, nevědí, proč nebo jak se tam ocitli. Kam jejich paměť sahá, vědí jen to, že každý den se otevřou kamenné brány do labyrintu, jenž je obklopuje. A stejně tak se každou noc pevně zavřou. Jednou za měsíc přiveze výtah nového chlapce. A nikdo nechce zůstat v labyrintu po setmění. Thomasův příchod Placeři očekávali. Ale další den se objeví dívka - vůbec první, která na Plac dorazila. A ještě překvapivější je zpráva, kterou jim doručí. Placeři byli vždy přesvědčení, že když se jim podaří labyrint kolem Placu vyřešit, najdou cestu domů... ať je to kdekoli. Ale čím dál víc se zdá, že Labyrint řešení nemá. Dívčin příchod nevysvětlitelně způsobí, že si Thomas začně připadat jiný. Něco mu říká, že by mohl znát některé odpovědi - kdyby našel způsob, jak se dostat k temným tajemstvím uzamčeným v jeho mysli.