Předpoklady japonské scéničnosti

Vnímání krásy – vybrané japonské estetické koncepty / Obřad a scénování / Scénologie japonského prostoru k obývání / Energie slova v prostoru / Prostor a pohyb – síla tradic v japonském jevištním umění / Divadelní setkávání Japonska se Západem Studie Denisy Vostré je z mnoha aspektů dílo pozoruhodné. Pro mne kromě jiného i proto, že jsem se dověděl řadu věcí, které jsem jen tušil, nebo o nichž jsem vůbec nevěděl, a tak objevil nové souvislosti: studie zařazuje a včleňuje japonské reálie –což znamená veškerý materiál japonského původu, o němž se v práci píše – do obecných divadelních souvislostí, které se týkají i současného divadla, jeho praxe a teorie.

Autorka tak činí na principu scénologickém. Od prvních vět své práce dává tento základní pohled vědomě, argumentovaně a důsledně najevo. Japonsko definuje jako jeviště a o jeho obyvatelích prohlašuje, že jsou scéničtí, tj. disponují souborem vlastností, který „vybízí ke sledování“. Odtud potom vidí i japonskou tradici obřadného chování, které stojí podle autorky na hranici „jakési ‘přirozené’ scéničnosti a záměrné, tj. specifické scénovanosti“. Japonskou scéničnost chápe Denisa Vostrá především jako schopnost „zasazení věcí často velice prostých do jistých – a často přímo rituálních – souvislostí, v nichž přestávají být automatické, takže je […] umožněno je přímo prožít jako (vždy) nové…“ Prof. Jan Císař