Její sny o pozemském ráji se rozplývají, její zkušenosti se jeví jako obraz nenávisti, chamtivosti a násilí, jehož důsledkem je kulturní úpadek. Nalézá zubožený řád, který místo duševních a mravních hodnot, motivace k tvůrčímu úsilí o zvelebení lidského rodu, nabízí jen bezohlednost a lhostejnost k osudu ohrožené planety, zamořuje ji brakem všeho druhu. Jako životodárné světlo vstupuje do temnot jejího života Sedmihlásek a přináší hudbu ze ztraceného ráje, aby povznesl a potěšil srdce lidí, naplnil je milosrdenstvím. Ničivé zlo však není nakloněno harmonii tónů ani souznění duší, nesmlouvavě diktuje své podmínky. Krása a umění musí ze světa zmizet, lidské nitro musí být zbaveno své božské podstaty, aby je prostoupila nicota a zkázadostala poslední slovo.
