Historie matematické lingvistiky

Matematická lingvistika je vědecká disciplína stojící na pomezí matematiky a jazykovědy (nově i umělé inteligence a informatiky). Přestože se jedná o obor poměrně mladý, počátky klademe do 50. let 20. století, můžeme náznaky využívání matematických metod v jazyce vysledovat hluboko do minulosti. Postupně tak vedle starověku nahlédneme do středověku, kde sehrála důležitou roli kabala a kde nalézáme rovněž počátky takových matematických disciplín jako je kombinatorika či teorie kódování.

Blíže je představen pojem frekvence, jeden ze základních pojmů matematické lingvistiky, a některé jeho praktické aplikace (Morseova abeceda, frekvenční slovníky, těsnopis aj.). Vedle toho je čtenář seznámen s osobnostmi či metodami, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj matematické lingvistiky (např. V. J. Bunjakovskij, A. A. Markov, G. K. Zipf, glottochronologie, teorie informace, problematika sporného autorství). Zvláštní místo je pak věnováno českému přínosu matematické lingvistice (J. A. Komenský, A. Seydler a rukopisný spor, jazykové statistiky v časopise Krok z roku 1831). Kniha může posloužit nejenzájemcům o matematickou lingvistiku, ale díky snaze o srozumitelnost zde mohou inspiraci pro svou práci nalézt například matematici či jazykovědci, ať už z řad pedagogů či vysokoškolských studentů. (V edici Scintilla svazek 4, v edici Dějiny matematiky svazek 53).