Ve skutečnosti je díra

5 %

Ve skutečnosti je díra Povídky současných švédských spisovatelek

Lyčková Viola (ed.)

Poviedky súčasných švédskych spisovateliek z vydavateľsta One Woman Press. Marie Hermason, Anna-Karin Palm, Margareta Strömsteld, Ninni Holmqist, Inger Edelfeld, Anita Goldman a Kerstin Thorval.

Marie Hermanson (*1956) studovala žurnalistiku, sociologii, literární vědu a dětskou literaturu. Pracuje jako novinářka. Povídka „Ve skutečnosti je díra“ ze stejnojmenné sbírky (Det finns ex haal i verkligheten, Albert Bonniers Förlag, 1986) je jejím literárním debutem. Píše rozhlasové a televizní hry, v devadesátých letech napsala dva romány – Snövit (Sněhurka, 1990) a Tvillingsystrarna (Dvojčata, 1993). Anna-Karin Palm (*1961) pobývala často v Anglii, v jejím díle je zřetelný vliv Virgnie Woolfové. Studovala filosofii a literární vědu. Je autorkou několika románů – Faunen (Faun, 1991) a Malarens döxrar (Malířovy dcery, 1997) – a povídkových sbírek. Texty uvedené ve výboru vyšly ve sbírce Lekplats (Dětské hřiště, Albert Bonniers Förlag, 1999). Margareta Strömstedt (*1931) pracovala jako učitelka, novinářka, producentka, napsala velký počet titulů určených dětem a píše i televizní scénáře. Známá je její biografie Astrid Lindgren. Literárně debutovala až ve svých padesáti letech sbírkou povídek Julstädningen och döden (Vánoční úklid a smrt, Albert Bonniers Förlag, 1984), mistrně napsanými vzpomínkami na dětství v rodině chudého kazatele náboženské sekty. Z této sbírky je i stejnojmenná povídka. Ninni Holmqvist (*1958) překládá, učí a příležitostně také působí jako lektorka v kurzech tvůrčího psaní. Literárně debutovala sbírkou povídek Kostym (Oblek,1995), z druhé knihy povídek Nagot av bestaende karaktär (Cosi trvalé povahy, Norstedts Förlag, 1999) jsou přeloženy texty „Zrakový klam“ a „Svedení“ (Hägring, De förförda). Inger Edelfeldt (*1956) se vzdělávala sama. Píše pro dospělé i pro děti a je známou ilustrátorkou, mimo jiné Tolkienových knih. Kromě románů, z nichž velkou pozornost vzbudil Duktig pojke! (Hodnej kluk!, 1977) o zrání homosexuálního chlapce, a povídkových sbírek napsala a ilustrovala dva komiksy, Den kvinnliga mystiken (Mystika ženy, 1988) a Hondjuret (Samice, 1989), zabývající se ženskou problematikou. Ve svých románech se snaží postihnout hluboké rozpory skrývající se pod zdánlivě banálním povrchem každodenního života. V devadesátých letech 20. století obdržela několik švédských a zahraničních literárních cen. Povídka „Přízraky“ vyšla ve sbírce Rit (Ritus, En bok för alla, 1991). Anita Goldman (*1953) pochází z židovské rodiny, které se podařilo uprchnout před nacisty do Švédska. Celoživotní trauma se zrcadlí v jejích románech a povídkách, které se zabývají osudem druhé a třetí generace Židů integrovaných do švédské společnosti se všemi jejími klady a zápory. Anita Goldman píše rovněž o výrazných ženských postavách v židovské mytologi. Povídka „Rita Rubinsteinová jede metrem v nejlepším ze všech světů“ vyšla ve stejnojmenné sbírce (Rita Rubinstein aker tunnelbana i den bästa av världar, Natur och Kultur, 1997). Kerstin Thorvall (*1925), enfant terrible švédské literární scény, pochází z rodiny známého sociálního demokrata, pacifisty a feministy. Jeho duševní choroba a předčasná smrt poznamenaly celé autorčino dílo. Nejprve pracovala jako módní návrhářka a reportérka, literárně se prosadila obsáhlou tvorbou pro dospívající mládež. Několik let žila ve Francii. V kontroverzním románu Det mest förbjudna (To, o čem nikdo nemluví, 1976) řeší složitý vztah k matce, který ovlivňuje její dílo až do dnešní doby. Kerstin Thorvall je autorkou velkého množství románů a povídek, v tisku se často objevují její rozhovory s významnými osobnostmi, portréty, reportáže z cest, fejetony a sloupky. Povídka „Když zemřela“ (När hon dog) vyšla poprvé v antologii Mamma är död (Maminka umřela, Alfabeta, 1994).

Kúpiť na webe Rezervovať v kníhkupectve
Vydavateľ One Woman Press
Počet strán 125
Rok vydania 2003
Jazyk Čeština
Väzba Mäkká väzba / Paperback
EAN 9788086356198
Adresa titulu https://www.artforum.sk/katalog/60866/povidky-soucasnych-svedskych-spisovatelek
Marie Hermanson (*1956) studovala žurnalistiku, sociologii, literární vědu a dětskou literaturu. Pracuje jako novinářka. Povídka „Ve skutečnosti je díra“ ze stejnojmenné sbírky (Det finns ex haal i verkligheten, Albert Bonniers Förlag, 1986) je jejím literárním debutem. Píše rozhlasové a televizní hry, v devadesátých letech napsala dva romány – Snövit (Sněhurka, 1990) a Tvillingsystrarna (Dvojčata, 1993). Anna-Karin Palm (*1961) pobývala často v Anglii, v jejím díle je zřetelný vliv Virgnie Woolfové. Studovala filosofii a literární vědu. Je autorkou několika románů – Faunen (Faun, 1991) a Malarens döxrar (Malířovy dcery, 1997) – a povídkových sbírek. Texty uvedené ve výboru vyšly ve sbírce Lekplats (Dětské hřiště, Albert Bonniers Förlag, 1999). Margareta Strömstedt (*1931) pracovala jako učitelka, novinářka, producentka, napsala velký počet titulů určených dětem a píše i televizní scénáře. Známá je její biografie Astrid Lindgren. Literárně debutovala až ve svých padesáti letech sbírkou povídek Julstädningen och döden (Vánoční úklid a smrt, Albert Bonniers Förlag, 1984), mistrně napsanými vzpomínkami na dětství v rodině chudého kazatele náboženské sekty. Z této sbírky je i stejnojmenná povídka. Ninni Holmqvist (*1958) překládá, učí a příležitostně také působí jako lektorka v kurzech tvůrčího psaní. Literárně debutovala sbírkou povídek Kostym (Oblek,1995), z druhé knihy povídek Nagot av bestaende karaktär (Cosi trvalé povahy, Norstedts Förlag, 1999) jsou přeloženy texty „Zrakový klam“ a „Svedení“ (Hägring, De förförda). Inger Edelfeldt (*1956) se vzdělávala sama. Píše pro dospělé i pro děti a je známou ilustrátorkou, mimo jiné Tolkienových knih. Kromě románů, z nichž velkou pozornost vzbudil Duktig pojke! (Hodnej kluk!, 1977) o zrání homosexuálního chlapce, a povídkových sbírek napsala a ilustrovala dva komiksy, Den kvinnliga mystiken (Mystika ženy, 1988) a Hondjuret (Samice, 1989), zabývající se ženskou problematikou. Ve svých románech se snaží postihnout hluboké rozpory skrývající se pod zdánlivě banálním povrchem každodenního života. V devadesátých letech 20. století obdržela několik švédských a zahraničních literárních cen. Povídka „Přízraky“ vyšla ve sbírce Rit (Ritus, En bok för alla, 1991). Anita Goldman (*1953) pochází z židovské rodiny, které se podařilo uprchnout před nacisty do Švédska. Celoživotní trauma se zrcadlí v jejích románech a povídkách, které se zabývají osudem druhé a třetí generace Židů integrovaných do švédské společnosti se všemi jejími klady a zápory. Anita Goldman píše rovněž o výrazných ženských postavách v židovské mytologi. Povídka „Rita Rubinsteinová jede metrem v nejlepším ze všech světů“ vyšla ve stejnojmenné sbírce (Rita Rubinstein aker tunnelbana i den bästa av världar, Natur och Kultur, 1997). Kerstin Thorvall (*1925), enfant terrible švédské literární scény, pochází z rodiny známého sociálního demokrata, pacifisty a feministy. Jeho duševní choroba a předčasná smrt poznamenaly celé autorčino dílo. Nejprve pracovala jako módní návrhářka a reportérka, literárně se prosadila obsáhlou tvorbou pro dospívající mládež. Několik let žila ve Francii. V kontroverzním románu Det mest förbjudna (To, o čem nikdo nemluví, 1976) řeší složitý vztah k matce, který ovlivňuje její dílo až do dnešní doby. Kerstin Thorvall je autorkou velkého množství románů a povídek, v tisku se často objevují její rozhovory s významnými osobnostmi, portréty, reportáže z cest, fejetony a sloupky. Povídka „Když zemřela“ (När hon dog) vyšla poprvé v antologii Mamma är död (Maminka umřela, Alfabeta, 1994).

Ďalšie z kategórie česká beletria