Ďábel nemá matku

„Ten chlápek nemá matku“ je staré španělské rčení, které se říká o klucích, kteří projevují sklony k ničemnostem a destrukci. Dobře si ho pamatuji ze svého dětství na Portoriku, protože ho lidé často používali, když mluvili o mně.

Nicky Cruz ví o ďáblově moci mnoho. Od své dramatické konverze v šedesátých letech, kdy zanechal kriminálního života vůdce newyorského gangu, se pocelém světě setkává se strastiplnými příběhy mnoha obyčejných lidí i některých nejhorších vězňů z věznic s nejpřísnější ostrahou. Nicky Cruz, který čerpá ze svého spiritistického dětství, života v newyorském gangu i znalostí a zkušeností z následujících čtyř dekád boje s nadzemskými duchy zla, předkládá v knize Ďábel nemá matku těžce vydobyté pochopení toho, jak ďábel zkouší všechno možné, jen aby získal vládu v tomto světě, ale rovněž jasně ukazuje, že nakonec zvítězí Bůh. Lehká literatura ke čtení to není, ale není nad to, mít do boje s nadzemskými silami zla, jehož realitu prožíváme tady a teď, důvěryhodného a věci znalého průvodce. Za těch čtyřicet let, které uplynuly od doby, kdy díky nesobecké horlivosti Davida Wilkersona přišel NickyCruz v New Yorku ke Kristu, procestoval snad celý svět a promlouval k trpícím ze všech společenských vrstev. Jeho pastorační činnost ovlivnila mnoho tisíc členů gangů z chudinských čtvrtí.