Čtrnáctero prací o Karlu Čapkovi a ještě jedna o Josefu Čapkovi jako přívazek

5 %

Čtrnáctero prací o Karlu Čapkovi a ještě jedna o Josefu Čapkovi jako přívazek

Opelík Jiří

Autorovy práce jsou řazeny tak, aby čtenáři měli možnost sledovat Karla Čapka a jeho dílo v postupujícím čase. Jde o četbu doslova napínavou, zdaleka neurčenou jen odborným zájemcům o českou literární historii.

Kniha je cenná pro všechny, kdo chtějí skrze Čapkovo dílo promýšlet svět, který nás obklopuje, včetně aktuálních otázek společensko-politických. Opelíkův styl, jasný způsob argumentace i schopnost srozumitelně vysvětlit odborný problém mohou sloužit jako vzor nejen dnešním novinářům, ale i mnohým současným literárním vědcům. Jiří Opelík svým přemýšlením a psaním o Karlu Čapkovi pokračuje v tom, o co Karel Čapek usiloval celým svým dílem – v kultivaci myšlení o věcech veřejných, v prosazování nezjednodušeného pohledu na svět a lpění na hodnotách svobody a demokracie. Rozhovor s autorom Karel Čapek je synonymem pro LN 25. prosince si připomeneme 70. výročí úmrtí Karla Čapka. Literární badatel Jiří Opelík právě vydal knihu s názvem Čtrnáctero prací o Karlu Čapkovi a ještě jedna o Josefu Čapkovi jako přívažek. * LN Stále se opakují věty o vysoké kvalitě meziválečných Lidových novin a žurnalistiky Karla Čapka. Dají se pojmenovat její příčiny a lze také tuto kvalitu blíže charakterizovat? Myslím, že základním předpokladem oné vysoké úrovně meziválečných Lidovek byla bezpečná představa o přednostním adresátovi. Jím byla zvolena takzvaná inteligence, nebo lépe: vzdělaný čtenář – lhostejno, zda vysokoškolák, nebo samouk –, který má nároky na jistou myšlenkovou a literární úroveň a který se chce i novinami duchovně obohacovat. Tutoúroveň šéfredaktoři, jak to známe z rozličných vzpomínek, tvrdě vymáhali a jí podřizovali i výběr vhodných redaktorů a spolupracovníků. * LN Jak to šlo dohromady s přívlastkem „Lidové“? To byla další zvláštnost, kterou se pokusím osvětlit citátem z Josefa Čapka. Ten o své novele Stín kapradiny poznamenal: „Psal jsem to pro Lidové noviny, kde šéfredaktor Heinrich vyžaduje, aby ,to bylo také pro chudý lid‘, prosté, čitelné – a kde by to bylo složité, aby to ten chudý lid nepoznal a nemrzel se.“Čili opět to byl vysoký nárok: psát tak, aby se v textu mohl chytit každý čtenář, třebaže má text nad svým „přízemím“ ještě vyšší patra přístupná pouze těm, kterým je list v první řadě určen. Karel Čapek naplňoval tuto představu „několikaposchoďového“ textu beze zbytku, proto se také mohl stát synonymem pojmu Lidové noviny. * LN Byla tehdy redakce LN skupinou rozličných osobností, nebo spíše názorově homogenním organismem? Nemohla by být obojím, jestliže každý z účastníků je srozuměn s tím, kam své noviny společně táhnout, ale přispívá k tomu právě svou osobitostí? Lidovky neměly velké osobnosti na ozdobu. Zapojily je do „své“ hry, ovšem tak, že poskytly velký a svobodný prostor jejich tvořivosti, a víc: prostor pro rozvoj jejich talentu. Jen si porovnejte Čapka v Národních listech a potom v Lidových novinách! * LN Nechám to raději na odborníkovi. Národní listy ho využívaly víceméně v mezích jeho filozofické a estetické odbornosti. Ale když přišel do Lidovek, hned se zúčastnil policejní razie na pražské periferii a otřesen napsal velké sociální fejetony Šavlínův dům a Číslo 251. Lidovky si zřejmě dobře uvědomovalymožnosti jeho talentu a teprve ony ho „vystřelily“ na dráhu fejetonisty a sloupkaře – získaly samy a získal i Karel Čapek. * LN Lze vysledovat také vliv redakčních kolegů – například Karla Poláčka či pařížského dopisovatele Richarda Weinera – na Čapkovo myšlení a psaní? Nemluvil bych o vlivu, ale o podnětech. Pokud zůstaneme u těch, které jste jmenoval, jistě přemýšlel o Weinerově kritické reflexi svých „kapesních“ povídek, Poláček ho zas inspiroval k filozofii fráze. * LN Dnes lze v každém antikvariátu narazit na mnoho svazků s Čapkovým dílem. Svědčí to o úpadku zájmu? Kdo Čapka do antikvariátu prodává? Jsou to čtenáři, kteří se jím už přesytili, nebo ti, kdo jeho knihy zdědili po gen

Vydavateľ Torst
Počet strán 264
Rok vydania 2008
Jazyk Čeština
Väzba Tvrdá väzba / Hardback
EAN 9788072153565
Adresa titulu https://www.artforum.sk/katalog/28739/ctrnactero-praci-o-karlu-capkovi-a-jeste-jedna-o-j
Kniha je cenná pro všechny, kdo chtějí skrze Čapkovo dílo promýšlet svět, který nás obklopuje, včetně aktuálních otázek společensko-politických. Opelíkův styl, jasný způsob argumentace i schopnost srozumitelně vysvětlit odborný problém mohou sloužit jako vzor nejen dnešním novinářům, ale i mnohým současným literárním vědcům. Jiří Opelík svým přemýšlením a psaním o Karlu Čapkovi pokračuje v tom, o co Karel Čapek usiloval celým svým dílem – v kultivaci myšlení o věcech veřejných, v prosazování nezjednodušeného pohledu na svět a lpění na hodnotách svobody a demokracie. Rozhovor s autorom Karel Čapek je synonymem pro LN 25. prosince si připomeneme 70. výročí úmrtí Karla Čapka. Literární badatel Jiří Opelík právě vydal knihu s názvem Čtrnáctero prací o Karlu Čapkovi a ještě jedna o Josefu Čapkovi jako přívažek. * LN Stále se opakují věty o vysoké kvalitě meziválečných Lidových novin a žurnalistiky Karla Čapka. Dají se pojmenovat její příčiny a lze také tuto kvalitu blíže charakterizovat? Myslím, že základním předpokladem oné vysoké úrovně meziválečných Lidovek byla bezpečná představa o přednostním adresátovi. Jím byla zvolena takzvaná inteligence, nebo lépe: vzdělaný čtenář – lhostejno, zda vysokoškolák, nebo samouk –, který má nároky na jistou myšlenkovou a literární úroveň a který se chce i novinami duchovně obohacovat. Tutoúroveň šéfredaktoři, jak to známe z rozličných vzpomínek, tvrdě vymáhali a jí podřizovali i výběr vhodných redaktorů a spolupracovníků. * LN Jak to šlo dohromady s přívlastkem „Lidové“? To byla další zvláštnost, kterou se pokusím osvětlit citátem z Josefa Čapka. Ten o své novele Stín kapradiny poznamenal: „Psal jsem to pro Lidové noviny, kde šéfredaktor Heinrich vyžaduje, aby ,to bylo také pro chudý lid‘, prosté, čitelné – a kde by to bylo složité, aby to ten chudý lid nepoznal a nemrzel se.“Čili opět to byl vysoký nárok: psát tak, aby se v textu mohl chytit každý čtenář, třebaže má text nad svým „přízemím“ ještě vyšší patra přístupná pouze těm, kterým je list v první řadě určen. Karel Čapek naplňoval tuto představu „několikaposchoďového“ textu beze zbytku, proto se také mohl stát synonymem pojmu Lidové noviny. * LN Byla tehdy redakce LN skupinou rozličných osobností, nebo spíše názorově homogenním organismem? Nemohla by být obojím, jestliže každý z účastníků je srozuměn s tím, kam své noviny společně táhnout, ale přispívá k tomu právě svou osobitostí? Lidovky neměly velké osobnosti na ozdobu. Zapojily je do „své“ hry, ovšem tak, že poskytly velký a svobodný prostor jejich tvořivosti, a víc: prostor pro rozvoj jejich talentu. Jen si porovnejte Čapka v Národních listech a potom v Lidových novinách! * LN Nechám to raději na odborníkovi. Národní listy ho využívaly víceméně v mezích jeho filozofické a estetické odbornosti. Ale když přišel do Lidovek, hned se zúčastnil policejní razie na pražské periferii a otřesen napsal velké sociální fejetony Šavlínův dům a Číslo 251. Lidovky si zřejmě dobře uvědomovalymožnosti jeho talentu a teprve ony ho „vystřelily“ na dráhu fejetonisty a sloupkaře – získaly samy a získal i Karel Čapek. * LN Lze vysledovat také vliv redakčních kolegů – například Karla Poláčka či pařížského dopisovatele Richarda Weinera – na Čapkovo myšlení a psaní? Nemluvil bych o vlivu, ale o podnětech. Pokud zůstaneme u těch, které jste jmenoval, jistě přemýšlel o Weinerově kritické reflexi svých „kapesních“ povídek, Poláček ho zas inspiroval k filozofii fráze. * LN Dnes lze v každém antikvariátu narazit na mnoho svazků s Čapkovým dílem. Svědčí to o úpadku zájmu? Kdo Čapka do antikvariátu prodává? Jsou to čtenáři, kteří se jím už přesytili, nebo ti, kdo jeho knihy zdědili po gen

Ďalšie z kategórie literatúra, literárna veda