Mezi stoiky Seneca vyniká hlubokým psychologickým vhledem do lidské povahy, ctižádosti i obav. Jako první učenec západního světa důkladně zkoumal psychologii konzumerismu. Výrazně přispěl i k pochopení emocí a hněvu a jeho myšlenky si uchovaly platnost dodnes. Krátce řečeno, Seneca nebyl akademický teoretik, nýbrž člověk, který to ve skutečnosti „všechno zažil“ – ty nejlepší i ty nejhorší stránky lidské povahy.[i] To, o čem psal, znal z první ruky a měl jedinečnou schopnost porozumět vnitřní, psychické motivaci lidí. Právě to z něj činí po dvou tisících letech nedocenitelného průvodce i pro moderního čtenáře. Senekova doba je tedy i naší dobou. Seneca je naším současníkem a my s ním sdílíme jeho nejhlubší obavy.