Moderní dějiny 25/2017

Druhé číslo časopisu Moderní dějiny v roce 2017 zahajuje studie Stanislav Holubec „Na bitevní čáře.“ Česko-německé zápasy o Krkonoše 1890-1938, která se zaměřuje na projevy českého a německé nacionalismu v souvislosti s rozvojem moderní horské turistiky. Následná studie Ivana Kolářová – Ondřej Kolář – Martin Lokaj, Důstojnický sbor československého četnictva – sociohistorická sonda se věnuje ociálnímu, národnostnímu a vzdělanostnímu složení velících struktur četnictva první ČSR.

Další studie Jakub Drábek – Aleš Skřivan, ml., Chadbourenova mezinárodní dohoda o cukru a její dopad na československé cukrovarnictví pojednává o pozicích Československa v mezinárodním obchodu s cukrem. Navazující studie Lukáš Novotný, Návštěvy Konrada Henleina v Londýně. Příspěvek k internacionalizaci sudetoněmecké otázky ve druhé polovině 30. let 20. století ukazuje snahy sudetoněmeckého hnutí na využití britské usmiřovací politiky proti Československu. Potom studie David Majtenyi, Od interbrigadisty k palubnímu střelci 311. Perutě RAF – rotný Rudolf Bolfík (1913-1941) na konkrétním životním osudu přibližuje problematiku bojovníků proti fašismu a nacistickému Německu. Následující studie Milan Sovilj Osudové okamžiky Království Jugoslávie na jaře roku 1941 očima představitelů československého exilu se věnuje přístupu československého zahraničního odboje vůči politice Jugoslávie na počátku druhé světové války. Potom studie Daniela Němečková, Boj o retribuci. Činnost ministrů spravedlnosti 1945-1948 přibližuje politické souvislosti vyrovnávání se s kolaborací v poválečném vývoji Československa. Číslo pokračuje studií Vojtěch Kyncl, Poválečné vyšetřování zločinů gestapa v Klatovech. Případ Kilian Anton Rupprecht, která na konkrétním případě pojednává o velice složité problematice stíhání nacistických válečných zločinců. Další studie Zdeněk Doskočil. Obvinění Ladislava Novomeského z tzv. slovenského buržoazního nacionalismu a jeho sebekritika na jaře 1950 na základě archivních pramenů pojednává o jedné z etap politických procesů v poúnorovém Československu. Navazuje studie Ladislav Kudrna – František Stárek Čuňas (Proto)underground v politice komunistické strany. Vybraná reflexe z let 1965-1980 pojednává o přístupu represivních struktur totalitního režimu k hudebním aktivitám opoziční mládeže. Závěrečná studie Ondřej Žíla, Západní velmoci a jejich role v řízení repatriačního procesu v daytonské Bosně a Hercegovině popisuje složité poměry na Balkáně po rozpadu federativní Jugoslávie. V oddílu Materiály je zařazena studie Jakub Kunert, Vrchní ředitel Živnostenské banky JUDr. Jaroslav Preiss a jeho vztah k výtvarnému umění, která popisuje sběratelské aktivity jednoho z předních finančníků první Československé republiky. Číslo tradičně uzavírají informační oddíly Kronika a Recenze.