Revolver Revue 104

Letos uplynulo sto let od narození Jana Hanče (1916–1963), spisovatele, jehož tvorbu považujeme za mimořádně podstatnou. Značná část RR č. 104/2016 je proto věnována právě jeho dílu a osobnosti, a to tím spíš, že v době přípravy tohoto bloku Dominik Mačas nečekaně nalezl Hančovy dosud neznámé rukopisy, jejichž objev pokládáme za prvořadou událost.

Editor Michael Špirit je nazval Modré desky a pro podzimní RR z nich připravil výbor – jím se nově objevené texty Jana Hanče poprvé dostávají k širší veřejnosti, stejně jako v tomto čísle otištěné fotografie z rodinného archivu. Publikované nálezy provází několik dalších obsáhlých příspěvků: Špiritova stať, v níž autor rekapituluje a prohlubuje dosavadní zjištění a reflexe stran Hančova osudu a díla, esej Paula Wilsona o tom, s jakými obtížemi se potýkal, když Hančovy texty na podnět Jana Lopatky v době kolem Charty 77 překládal, nebo texty Terezy Sudzinové a Petra Jindry, které spolu s obrazovými prameny pojednávají o obrazu Plzně, kde se spisovatel narodil, a Prahy, kde strávil většinu života, v jeho díle. Tereza Sudzinová napsala i článek o Hančově sprinterské ne/účasti na berlínské olympiádě v roce 1936. Celý tento blok otevírá úvaha rekapitulující jeho vzrušující vznik a upozorňující na určité okolnosti a souvislosti nikoli náhodné – patří k nim i konference věnovaná osobnosti kritika, editora a redaktora Jana Lopatky, již Revolver Revue pořádala paralelně s přípravou „hančovského“ čísla; příspěvky z tohoto sympozia vyjdou knižně v Edici Revolver Revue, zde přinášíme fotoreportáže Karla Cudlína, Petra Horčičky a Ondřeje Přibyla. Závěrečné stránky vyhrazené Janu Hančovi uzavírají texty a fotografie přibližující svébytný pomník Cesta Jana Hanče, který Viktor Karlík vytvořil pro spisovatelovo rodné město. I další příspěvky tohoto čísla se týkají současného výtvarného umění a designu: fotografie Terezy Kabůrkové vycházejí s rozhovorem Ondřeje Přibyla. Obrazy Dalibora Davida komentuje Petr Vaňous. V novém díle série KUBYsmus zaměřují Veronika Richterová a Michal Cihlář pozornost ke kubánským „vozejčkům“. Petr Babák pokračuje ve své stálé rubrice, stejně jako Karel Haloun, který představuje další české knižní edice. V rubrice Ateliéry lze nahlédnout na pracoviště sochaře Jindřicha Zeithammla. Na posledních stránkách před Couleurem otiskujeme básně Jiřího Steina, o jeho osudu píše Vratislav Färber. Kritický Couleur pak jako obvykle přináší reflexe současného uměleckého dění a kulturního a společenského provozu.