Baronka v opeře

5 %

Baronka v opeře Život a zpívání Jarmily Novotné

Kosatík Pavel

Jarmila Novotná (1907-1994), jedna z nejzářivějších operních hvězd, velká osobnost dvacátého století. Jako Smetanova Mařenka debutovala v Národním divadle v sedmnácti letech.

Stala se hvězdou berlínské i vídeňské Státní opery, u nohou jí leželo publikum salcburských letních her. Zvykla si na potlesk v Paříži, Londýně, Buenos Aires i Veroně a Neapoli. Šestnáct let, déle než z Čechů kdokoli jiný, byla hvězdou newyorské Metropolitní opery. Spolupracovala s dirigentem Arturem Toscaninim, režisérem Maxem Reinhardtem a mnoha dalšími. Mezi jejími úspěšnými hollywoodskými filmy jsou třeba Poznamenaní, v nichž vytvořila ústřední dvojici s Ivanem Jandlem, dosud jediným českým držitelem hereckého Oscara. Dvořili se jí nejzajímavější muži její doby včetně prezidenta T. G. Masaryka a jeho syna Jana. Skladatelé ji přemlouvali, aby pro ně zpívala (Richard Strauss), případně jí psali role rovnou na tělo (Franz Lehár). Za války byla ztělesněním českého vlastenectví, její cyklus Lidických písní (spolu s Janem Masarykem) se stal přelomem v zahraniční propagaci čs. odboje. A při tom všem, čím se o vlast zasloužila, musela z ní hned dvakrát, v letech 1939 a 1948, uprchnout. Historik a spisovatel Pavel Kosatík vypráví tento nádherný i složitý příběh se zachováním všech četných kulturních a historických kontextů doby.

Kúpiť na webe Rezervovať v kníhkupectve
Vydavateľ Zámek Liteň
Počet strán 394
Rok vydania 2015
Jazyk Čeština
Väzba Tvrdá väzba / Hardback
EAN 9788026081814
Adresa titulu https://www.artforum.sk/katalog/90585/baronka-v-opere
Stala se hvězdou berlínské i vídeňské Státní opery, u nohou jí leželo publikum salcburských letních her. Zvykla si na potlesk v Paříži, Londýně, Buenos Aires i Veroně a Neapoli. Šestnáct let, déle než z Čechů kdokoli jiný, byla hvězdou newyorské Metropolitní opery. Spolupracovala s dirigentem Arturem Toscaninim, režisérem Maxem Reinhardtem a mnoha dalšími. Mezi jejími úspěšnými hollywoodskými filmy jsou třeba Poznamenaní, v nichž vytvořila ústřední dvojici s Ivanem Jandlem, dosud jediným českým držitelem hereckého Oscara. Dvořili se jí nejzajímavější muži její doby včetně prezidenta T. G. Masaryka a jeho syna Jana. Skladatelé ji přemlouvali, aby pro ně zpívala (Richard Strauss), případně jí psali role rovnou na tělo (Franz Lehár). Za války byla ztělesněním českého vlastenectví, její cyklus Lidických písní (spolu s Janem Masarykem) se stal přelomem v zahraniční propagaci čs. odboje. A při tom všem, čím se o vlast zasloužila, musela z ní hned dvakrát, v letech 1939 a 1948, uprchnout. Historik a spisovatel Pavel Kosatík vypráví tento nádherný i složitý příběh se zachováním všech četných kulturních a historických kontextů doby.

Ďalšie z kategórie hudba, hudobná veda