I nejvěhlasnější, největší a nejstarší podniky zanikly, a pokud již na jejich místě nevyrostly nové obytné čtvrti, v opuštěných halách se dnes prohání jen vítr. Autorka knihy však nepátrá po důvodech této osudové proměny, ale snaží se nalézat stopy tovární výroby ve struktuře města a zachytit, jak byl kdysi průmysl v Praze všudypřítomný. První díl exkurze po místopisu zaniklých továren směřuje logicky do nejprůmyslovějších částí Prahy a největší pozornost věnuje zaniklým závodům ČKD - Kolbence, Českomoravské, Pragovce, Daňkovce, dále pak Rustonce, Českým loděnicím a mnoha malým továrničkám, které svými komíny dotvářely nezaměnitelnou siluetu předměstských čtvrtí.
