Basilejská kompaktáta

5 %

Basilejská kompaktáta

Šmahel František

V příběhu deseti listin tzv. basilejských kompaktát, jimiž bylo v červenci 1436 na jihlavském náměstí mnohaleté vyjednávání uzavřeno, je dějinné drama osvětleno z dvojího úhlu pohledu. Vedle plenárních zasedání koncilu a českých sněmů byly jeho neméně významným dějištěm uzavřené kancelářské a jiné místnosti, kde pergamenové listiny nabývaly své konečné podoby. "Češi byli národem plachým a bezuzdným, jemuž se nechtělo vstoupit do ovčince církve, v němž byli ostatní křesťané.

Dokud tudíž nebudou mít ohlávku na krku, je s nimi třeba nakládat mírně, jako když se krotí kůň nebo mezek… " Tímto výrokem legát Jan Palomar, jeden z členů poselstev, které basilejský koncil v letech 1433-1436 vysílal do Čech, navrhl představitelům církve způsob, jak zkrotit neporazitelné husitské kacíře. Tam, kde ztroskotaly válečné výpravy pod znamením kříže, mělo uspět trpělivé vyjednávánío čtyři artikuly, o jejichž uznání zástupci husitských svazů usilovali. V příběhu deseti listin tzv. basilejských kompaktát, jimiž bylo v červenci 1436 na jihlavském náměstí mnohaleté vyjednávání uzavřeno, je dějinné drama osvětleno z dvojího úhlu pohledu. Vedle plenárních zasedání koncilu a českých sněmů byly jeho neméně významným dějištěm uzavřené kancelářské a jiné místnosti, kde pergamenové listiny nabývaly své konečné podoby. Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., (1934) se věnuje historii pozdního středověku, zvláště rané české reformaci a humanismu, dále se zabývá dějinami Univerzity Karlovy a pozdně středověké filozofie. Po studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zprvu působil v Městském muzeu v Litvínově, odkud v roce 1964 přešel do Historického ústavu ČSAV. Po propuštění z tohoto pracoviště nalezl zaměstnání jako řidič tramvaje, v osmdesátých letech byl odborným pracovníkem Muzea husitského revolučního hnutí v Táboře. V letech 1990-1998 stál v čele Historického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy, kde stále působí.

Vydavateľ NLN
Počet strán 182
Rok vydania 2012
Jazyk Čeština
Väzba Mäkká väzba / Paperback
EAN 9788074221552
Adresa titulu https://www.artforum.sk/katalog/2788/basilejska-kompaktata
Dokud tudíž nebudou mít ohlávku na krku, je s nimi třeba nakládat mírně, jako když se krotí kůň nebo mezek… " Tímto výrokem legát Jan Palomar, jeden z členů poselstev, které basilejský koncil v letech 1433-1436 vysílal do Čech, navrhl představitelům církve způsob, jak zkrotit neporazitelné husitské kacíře. Tam, kde ztroskotaly válečné výpravy pod znamením kříže, mělo uspět trpělivé vyjednávánío čtyři artikuly, o jejichž uznání zástupci husitských svazů usilovali. V příběhu deseti listin tzv. basilejských kompaktát, jimiž bylo v červenci 1436 na jihlavském náměstí mnohaleté vyjednávání uzavřeno, je dějinné drama osvětleno z dvojího úhlu pohledu. Vedle plenárních zasedání koncilu a českých sněmů byly jeho neméně významným dějištěm uzavřené kancelářské a jiné místnosti, kde pergamenové listiny nabývaly své konečné podoby. Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., (1934) se věnuje historii pozdního středověku, zvláště rané české reformaci a humanismu, dále se zabývá dějinami Univerzity Karlovy a pozdně středověké filozofie. Po studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zprvu působil v Městském muzeu v Litvínově, odkud v roce 1964 přešel do Historického ústavu ČSAV. Po propuštění z tohoto pracoviště nalezl zaměstnání jako řidič tramvaje, v osmdesátých letech byl odborným pracovníkem Muzea husitského revolučního hnutí v Táboře. V letech 1990-1998 stál v čele Historického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy, kde stále působí.

Ďalšie z kategórie slovenské a české dejiny