Kauza Jan Masaryk (nový pohled) Doznání k vraždě a tajný přešetřovací proces StB z let 1950-1951

Pátrání po okolnostech smrti Jana Masaryka připomíná křižovatku slepých uliček. Ať už kriminalisté, historici a publicisté sledovali domněnku ministrovy sebevraždy, anebo se vydali po stopách a motivech vražedného činu, jednu ani druhou verzi se dosud nepodařilo prokázat. Čítať ďalej ↓

A i když se poslední oficiální vyšetřování případu přiklonilo k druhé možnosti, identita údajných pachatelů je zahalena v šeru podezření bez jasných důkazů. Událost z března 1948, vnímaná jako symbolická tečka za československou demokracií, tak zůstává jednou z největších záhad našich moderních dějin a nepřestává vzrušovat současníky. Je vůbec ještě možné přijít v této kauze s něčím novým, pokud nevydají své tajemství ruské archivy? Václava Jandečková se o to ve své nejnovější práci pokouší. Na základě konfrontace a kritické analýzy množství nepublikovaných a kupodivu téměř nevyužitých archiválií přináší překvapivě nový pohled na celý případ a odkrývá neznámá fakta, jež zasluhují pozornost. Proč a za jakých okolností odborový rada a bývalý přednosta šifrového oddělení exilového ministerstva zahraničí v Londýně Jan Bydžovský učinil ve vazbě počátkem padesátých let šokující „doznání“ ke spoluúčasti na Masarykově vraždě? Mělo snad být tělo uspaného Jana Masaryka vyhozeno z okna Černínského paláce právě „takovým způsobem, aby se nedalo zjistit, zda to byla vražda, nebo sebevražda“? V čem zpochybnilo následné tajné přešetřování Masarykovy smrti oficiální verzi událostí a jak souviselo s Bydžovského „doznáním“? A co aktéři tehdejších událostí vypovídali na Generální prokuratuře za pražského jara? Poctivému hledání odpovědí na tyto i další otázky a zkoumání dosud opomíjených souvislostí se autorka věnuje na stránkách této knihy. Václava Jandečková přichází s dosud seriózně neuvažovanou hypotézou, že zpravodajské kanály britské tajné služby směřující do Černínského paláce mohly být infiltrovány komunistickými agenty, kteří vydali fingovaný příkaz k odstranění populárního politika. Její potvrzení, či naopak vyvrácení je výzvou pro další bádání. Autorka však každopádně ukazuje, že z kaleidoskopu faktů, které jsou k dispozici, lze složit zatím nezahlédnutý, zdánlivě snad fantaskní, avšak logický obraz nevyjasněné tragédie. Významnou součást knihy představuje bohatá obrazová příloha včetně reprodukcí dokumentů a fotografií z rodinného archivu Jana Bydžovského. Policie případ znovu otevřela.