Po letech bloudění a řadě dobrodružství Odysseus přistane u břehů Ihaky, vypořádá se s nápadníky své ženy Penelopy, která přes zprávy o Odysseově smrti na návrat svého muže věrně čekala, a teprve pak se dá Penelopě poznat. Na rozdíl od klasického filologa Otmara Vaňorného, který ve svém překladu Iliady i Odysseie zachoval hexametr, použil Vladimír Šrámek (1893–1969) při překladu obou eposů volný verš a zvolil moderní básnický jazyk. Klasičtí filologové měli k tomuto přístupu výhrady, ale zároveň oceňovali básnickou krásu Šrámkova textu. Odysseia ve Šrámkově překladu vyšla poprvé v roce 1940 (pak ještě v letech 1945 a 1987) a měla u čtenářů velký úspěch. Přes odstup více než sedmdesáti let neztratil tento vynikající a působivý překlad nic ze svého kouzla a síly. Přeložil Vladimír Šrámek.
