Kniha je neobyčejně zajímavá tím, že se nijak nesnaží glorifikovat osudy jednotlivců, autor sám sebe charakterizuje jako „průšviháře“ – tedy vojáka nepříliš disciplinovaného při mírové službě, jenž však v boji patří mezi nejlepší. Kromě toho se kniha dotýká i problémů, které jsou často zatlačovány do pozadí – jistého antisemitismu, vyplývajícího z percentuálního zastoupení vojáků židovské národnosti u čs. zahraniční armády, denních a všudypřítomných „lumpárniček“ vojáků, vztahu k tzv. nezařazeným důstojníkům a poměru k místnímu obyvatelstvu (zvláště k jeho ženské části) i do jisté míry „přehnané iniciativy“ při bojové činnosti, která v některých případech vedla ke zraněním či dokonce ke ztrátám na životech. Knihu doplňuje bohatá fotografická příloha.
