18 %
Grófka
Horňáková-Civade LenkaZ pařížského Východního nádraží, Gare de l´Est, vyjíždí 21. srpna 1988 vlak do Prahy a odváží skupinu mladých lidí z Československa, kteří na pozvání spřátelené francouzské komunistické mládeže pobývali týden ve Francii. Ana, jíž je právě ten den osmnáct let, si ale jen vyzvedne pas a do vlaku ke zděšení ostatních nenastoupí. Je rozhodnutá nadělit si k narozeninám svobodu, ačkoliv sama ještě nemá tušení, co všechno ono sladce znějící slovo znamená a jakou cenu za ni bude muset platit.
<p>První svobodné kroky ji zavedou na hřbitov Pere-Lachaise, kde dojde k osudovému setkání s tajemnou, krásnou a rozporuplnou ženou, která si nechá říkat Grófka. Grófka Anu pak jako dobrá i zlá víla provází jejím přechodem do dospělosti, její cestou z jedné strany „zdi“ na druhou, jejím hledáním identity. Není ale vílou jedinou. Ostatní Aniny víly jsou ovšem vousaté: majitel baru Bernard, malíř Albert, zodpovědný Eugene a nerozlučná dvojice staříků ze Středomoří, Jacob a Yacoub… ti všichni Anu svým způsobem vedou její iniciací, a z dítěte v nesvobodné rodné zemi, posléze z tápající dívky na území nikoho se stává mladá, sebevědomá žena v zemi svobodné, i když adoptivní. Aninu cestu provází symbolický přerod z jednoho jazyka do druhého, Ana dá Grófce slib mlčení a zůstává dlouho němá, nakonec však i ona může promluvit.</p><p><img src="https://static.artforum.sk/media/redactorjs/grofka-hornakova-civade-lenka1.JPG"></p><p><img src="https://static.artforum.sk/media/redactorjs/grofka-hornakova-civade-lenka2.JPG"></p><p><img src="https://static.artforum.sk/media/redactorjs/grofka-hornakova-civade-lenka3.JPG"></p><p><img src="https://static.artforum.sk/media/redactorjs/grofka-hornakova-civade-lenka4.JPG"></p>
První svobodné kroky ji zavedou na hřbitov Pere-Lachaise, kde dojde k osudovému setkání s tajemnou, krásnou a rozporuplnou ženou, která si nechá říkat Grófka. Grófka Anu pak jako dobrá i zlá víla provází jejím přechodem do dospělosti, její cestou z jedné strany „zdi“ na druhou, jejím hledáním identity. Není ale vílou jedinou. Ostatní Aniny víly jsou ovšem vousaté: majitel baru Bernard, malíř Albert, zodpovědný Eugene a nerozlučná dvojice staříků ze Středomoří, Jacob a Yacoub… ti všichni Anu svým způsobem vedou její iniciací, a z dítěte v nesvobodné rodné zemi, posléze z tápající dívky na území nikoho se stává mladá, sebevědomá žena v zemi svobodné, i když adoptivní. Aninu cestu provází symbolický přerod z jednoho jazyka do druhého, Ana dá Grófce slib mlčení a zůstává dlouho němá, nakonec však i ona může promluvit.
