Mnich mezi vlky Život sv. Jana Kapistrána, apoštola Evropy

Dnes už nám možná jméno Jan Kapistrán (1386–1456) téměř nic neříká, ale před 550 lety žil tento zapálený apoštol Evropy dokonce nějaký čas mezi našimi předky. Pocházel z horského městečka Capestrano ve střední Itálii.

Po vystudování práv se stal soudcem v Perugii, posléze však vstoupil k františkánům. Vykonal mnoho cest po Itálii, navštívil také Francii, Holandsko a Svatou zemi. Vynikal svou výmluvností a horlivostí, což byly dobré předpoklady k tomu, aby se stal oblíbeným lidovým kazatelem. Svými kázáními doslova strhoval davy, takže kostel většinou nestačil všechny ani pojmout. I když v cizině kázal latinsky, jeho gesta a zjev přesto na posluchače silně působily. Jan Kapistrán ale Boží slovo nejen hlásal, nýbrž se jím sám také řídil – vedl kající život a pro četná uzdravení, jež Bůh skrze něho konal, měl pověst světce. Koncem července 1451 chtěl jít kázat i do Čech a setkat se s Janem Rokycanou, v Praze z toho však nastalo zděšení a Jiří z Poděbrad mu do ní zakázal vstup. Bál se totiž jeho řečnického umění, protože během Kapistránova působení v moravských městech, zvláště v Olomouci a v Brně, se přes čtyři tisíce lidí navrátilo z husitství do církve a mnoho jiných bylo uzdraveno. Když světec zjistil, že jeho úsilí dostat se do Prahy bude marné, odebral se do severních Čech, kde kázal v Chebu, Mostě, Tachově, Plzni a Kadani. V roce 1456 se účastnil tažení proti Turkům, spolu s vojevůdcem Janem Hunyadim a kardinálem Carvajalem. Když u Bělehradu rozhodovali, zda se mají pouštět do nebezpečné bitvy, Jan Kapistrán je přesvědčil. Tím se velmi zasloužil o slavné vítězství nad Turky v bitvě u Bělehradu, které bylo vybojováno 22. července 1456.