18 %
Černí baroni od Černé věže
Gális RadekKniha Černí baroni od Černé věže obsahuje třináct rozhovorů s bývalými příslušníky pomocných technických praporů – vojenských táborů nucených prací, pocházejícími z Českobudějovicka. O svém životě vyprávějí Stanislav Češka, JUDr. Jan Decker, Petr Frank, Mons.
<p>Václav Kulhánek, Ing. Julius Lukeš, Jiří Pešek, Miroslav Petrášek, P. Hugo Josef Pitel, Bohumil Šabatka, Karel Šulčík, RNDr. Václav Šulista, František Walisch a Jiří Werner. Kniha je doplněna o medailon Mgr. Ivana Mánka, který zemřel před pěti lety. Jeho vzpomínky zachytili již dříve spolupracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů a najdete je i na stránkách Paměti národa společnosti Post Bellum. V rozhovorech vzpomínají pamětníci na dětství a vysvětlují důvody, proč se dostali do útvarů PTP, roztroušených po celém Československu. Někteří odešli sloužit s krumpáčem a lopatou nebo se sbíječkou proto, že jejich rodiče byli živnostníci, např. mlynář nebo řezník. Rodiče jiných vlastnili hospodářství a bránili se vstupu do JZD, další pocházel ze smíšené česko -německé rodiny a bojoval ve wehrmachtu, jiný studoval na kněze. Rodiče těchto mužů či oni sami byli členové a sympatizanti jiné než komunistické strany nebo organizací, které komunisté považovali za nepřátelské. Některé proto vyhodili z vysokoškolského studia, jiní nedostali kvůli studiu odklad z vojny a museli narukovat. Kniha obsahuje smutné i veselé příhody, které během stále prodlužované vojenské služby prožili. Málokdo z nich sloužil předpokládané dva roky, většina jich byla na vojně skoro tři roky i více. Ve vzpomínkách se vracejí do roku 1953, kdy zemřel Stalin a Gottwald a kdy byla měnová reforma, která nejen jim znehodnotila úspory, takže si na vojně vydělali během odsloužených let sotva na šaty nebo polobotky. Vzpomínají i na návrat do civilu a jak se jim žilo za socialismu, kdy byli sledování státní bezpečností a nemohli sehnat práci odpovídající jejich přání. Zmiňují i fakt, že jejich děti nemohly kvůli pétépácké minulosti otců studovat střední nebo vysoké školy. Vzpomínají i na období po listopadu 1989, kdy zakládali Svaz PTP -VTPN, který v roce 2017 končí činnost vzhledem k vysokému věku a zdravotnímu stavu členů. Komentují známou knihu a film Miloslava Švandrlíka Černí baroni nebo se vracejí do roku 2012, kdy se aktivně účastnili v Českých Budějovicích demonstrací proti jmenování krajské radní pro školství v koaliční vládě ČSSD a KSČM, kterou se měla stát marxistka. Rozhovory jsou doplněny o mnohé archivní fotografie z dob jejich vojenské služby i z činnosti, kterou donedávna vykonávali.</p><img src="https://static.artforum.sk/media/redactorjs/ierns-baroni-od-ierne-vtze-02.jpg"><img src="https://static.artforum.sk/media/redactorjs/ierns-baroni-od-ierne-vtze-01.jpg"><p><img src="https://static.artforum.sk/media/redactorjs/ierns-baroni-od-ierne-vtze-04.jpg"></p>
Václav Kulhánek, Ing. Julius Lukeš, Jiří Pešek, Miroslav Petrášek, P. Hugo Josef Pitel, Bohumil Šabatka, Karel Šulčík, RNDr. Václav Šulista, František Walisch a Jiří Werner. Kniha je doplněna o medailon Mgr. Ivana Mánka, který zemřel před pěti lety. Jeho vzpomínky zachytili již dříve spolupracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů a najdete je i na stránkách Paměti národa společnosti Post Bellum. V rozhovorech vzpomínají pamětníci na dětství a vysvětlují důvody, proč se dostali do útvarů PTP, roztroušených po celém Československu. Někteří odešli sloužit s krumpáčem a lopatou nebo se sbíječkou proto, že jejich rodiče byli živnostníci, např. mlynář nebo řezník. Rodiče jiných vlastnili hospodářství a bránili se vstupu do JZD, další pocházel ze smíšené česko -německé rodiny a bojoval ve wehrmachtu, jiný studoval na kněze. Rodiče těchto mužů či oni sami byli členové a sympatizanti jiné než komunistické strany nebo organizací, které komunisté považovali za nepřátelské. Některé proto vyhodili z vysokoškolského studia, jiní nedostali kvůli studiu odklad z vojny a museli narukovat. Kniha obsahuje smutné i veselé příhody, které během stále prodlužované vojenské služby prožili. Málokdo z nich sloužil předpokládané dva roky, většina jich byla na vojně skoro tři roky i více. Ve vzpomínkách se vracejí do roku 1953, kdy zemřel Stalin a Gottwald a kdy byla měnová reforma, která nejen jim znehodnotila úspory, takže si na vojně vydělali během odsloužených let sotva na šaty nebo polobotky. Vzpomínají i na návrat do civilu a jak se jim žilo za socialismu, kdy byli sledování státní bezpečností a nemohli sehnat práci odpovídající jejich přání. Zmiňují i fakt, že jejich děti nemohly kvůli pétépácké minulosti otců studovat střední nebo vysoké školy. Vzpomínají i na období po listopadu 1989, kdy zakládali Svaz PTP -VTPN, který v roce 2017 končí činnost vzhledem k vysokému věku a zdravotnímu stavu členů. Komentují známou knihu a film Miloslava Švandrlíka Černí baroni nebo se vracejí do roku 2012, kdy se aktivně účastnili v Českých Budějovicích demonstrací proti jmenování krajské radní pro školství v koaliční vládě ČSSD a KSČM, kterou se měla stát marxistka. Rozhovory jsou doplněny o mnohé archivní fotografie z dob jejich vojenské služby i z činnosti, kterou donedávna vykonávali.
