Civilizace na předělu

Eseje a pojednání zahrnuté v této knize Jung napsal v meziválečné době a po druhé světové válce. Východisko pro jejich stěžejní témata tvoří stať O nevědomí, která se mj. zabývá příznačnými dobovými událostmi a vztahem jedince a společnosti. Čítať ďalej ↓

Jung dokládá, že sny a fantazie pacientů mohou odrážet tendence nevědomého života národů podobně jako sociální a politické převraty, které nazval „psychickými epidemiemi“. V eseji Duše a země vykládá propojení jedince a prvotní pospolitosti na základě aplikace pojmu „tajemného sdílení“ (participation mystique), jejž zavedl antropolog a filosof L. Lévy-Bruhl. Velmi proslulým se stal esej Wotan z r. 1936, v němž shrnuje souvislost fenoménu nacionálního socialismu s nevědomě působícími pudovými silami, jež souhrnně symbolizuje archetypální postava tohoto severského boha. V článku Žena v Evropě hodnotí novější společenské jevy, které vycházejí z proměn v duši moderního člověka
Z 50. let pocházejí dva obsáhlejší spisy – Přítomnost a budoucnost a Jeden moderní mýtus: O věcech, které jsou vídány na nebi. Oproti chaotickému chování davu staví autor nezbytnost vývoje jednotlivce jako jedinou záruku zachování zdravé společnosti. Jevy spojené s UFO považuje za psychické (s jejich popisy se setkal u jednotlivců ve své praxi psychologa) a spatřuje v nich kompenzaci přírodovědeckého zaměření našeho technického věku. Významný příspěvek představuje spis O svědomí. Jelikož Jung vnímá krizi civilizace jako krizi morální, jeho pojetí dobra a zla i funkce svědomí je důležitou součástí vysvětlení ústředního tématu knihy.