Bytosti na pomezí Texty o literární fantastice

Víly, upíři, vlkodlaci, draci, trpaslíci, andělé, zombie, jednorožci, medúzy, elfové, obři a další tvorové. Kni¬ha nabízí napínavé výpravy za bytostmi, které leží na pomezí svě¬ta lidského, božského a zvířecího, ale hlavně do světa lidské představivosti. Čítať ďalej ↓

Jejich existence byla střízlivým racionalismem novověku zpochybněna, ale přinejmenším v rovině lidských představ zažívají v současnosti velkolepý návrat, a to nejen v podobě literární. Stávají se totiž předlohami k nejrůznějším filmům a počítačovým hrám a vytvářejí tak společně určitý celospolečenský fenomén. Staré představy, které odrážejí naše hlubinné touhy, se totiž neztrácejí, ale přetrvávají a znovu se vynořují v transformované podobě. Dnešní lidé tak už sice příliš nevěří ve starobylé křesťanské nebe, ale touhu po věčném životě si mohou projektovat třeba do milostných ság, v nichž se krásní upíři stávají symbolem trvalé lásky a nesmrtelnosti. A pokud už pro tradiční nestvůry není místo na zemi (respektive svoji nestvůrnost ztrácejí), současná sci-fi nachází nové na jiných planetách. Věříme v různá prorocká znamení či v neobvyklé světelné úkazy, které dříve lidé interpretovali jako prašivce, dnes je označujeme jako UFO. Démonologické pověsti 21. století tak přímo navazují na mnohem starší látky, neboť v představách o nadpřirozenu se od svých předků tolik nelišíme. Současně jsou tyto fantazijní bytosti produktem doby, v níž dobře víme o síle lidských pudů a jejich moci, zvláště jsou-li potlačovány. Do současného ztvárnění upírů či víl také přirozeně promlouvají dnes vlivné či snad pro někoho i módní ideologie a myšlenkové proudy, jako environmentalismus a multikulturalismus. Tak někteří autoři o bytostech na pomezí píší jako o ohrožených živočišných druzích, které je nutné chránit ve prospěch zachování biodiverzity. Jiní preferují model etnických a genderových menšin, jejichž obdobu tyto bytosti podle nich představují a jež si v rámci jakéhosi drobně rozšířeného „fantastického multikulturalismu“ zasluhují přijetí a vlastní práva. Jan Lukavec nechce literaturu o bytostech na pomezí hodnotit podle předem vytyčené ideologie. Bere ji vážně. Svým exkurzem do folkloristiky, literární vědy a komparatistiky navíc bude jistě nápomocen orientovat se v této zajímavé a komplikované oblasti.