Host 7/2016

„La vie est ailleurs!“ psali po vzoru francouzských básníků po zdech francouzských univerzit francouzští studenti. Lenivé ticho letošního léta, které se překlenulo mimo jiné právě ve jménu konečně-oficiálně-vydaného Kunderova románu, se už pomalu převalilo z boku na bok a začíná být opět prolamováno klapáním klávesnic a vrčením tiskáren.

A jak se zdá alespoň podle obsahu zářijového Hosta, život se navrací zpět — důkazem nechť je rozhovor s Kamilou Polívkovou, režisérkou hry Davida Zábranského, která je ještě před uvedením premiéry předmětem zběsile aktuálních, vážných i nevážných, hospodských i kavárenských interpretací a dezinterpretací. Tep života čtenářského-blogerského je měřen v rubrice K věci, a jak ukazuje esej Karla Hvížďaly, můžeme očekávat, že živo bude brzy i v médiích veřejné služby. V rozhovoru s Ivanou Myškovou vzpomíná na prolínání svých životních osudů s tvorbou Vladimír Merta a v tématu, které je věnováno Ianu McEwanovi, se představuje dílo autora, jenž nepřestává hledat na vymyšlených životech svých postav hranici viny a nevinnosti v životě skutečném. Za doporučení stojí rozhodně i obzvláště bohaté čtení na měsíc září, které ruku v ruce k živelnému obsahu přináší nového Hájíčka, Zábranského i Mertu. Život je tady! La vie est ici!