Revolver Revue 103

Letní Revolver Revue přináší tři dosud tiskem nevydané prózy Jáchyma Topola. První dvě – Povídka, která nudně začíná a špatně končí a Dál od toho dunění zvonů, Lennonov, kde bude Š., aneb příběh MOSKEVSKÝHO ANDĚLA z pera zvláštního dopisovatele „revolver revue“ – byly zveřejněny v samizdatech v osmdesátých letech, třetí je ukázka z autorovy nové, rozsáhlejší prózy Citlivý člověk.

Nové texty poskytl RR i Petr Borkovec, soubor jeho básní se jmenuje Ohlasy a centony. Justin Quinn uvádí tři současné americké básníky a básnířky: Josepha Masseyho, Maureen N. McLane a Joshuu Mehigana, výbor z jejich poezie připravil ve spolupráci se svými studenty. Hana Ulmanová vybrala a přeložila povídku Chyba v systému, jejíž autorkou je americká prozaička a herečka Deborah Eisenbergová. Jakub a Matěj Lipavští se kromě jiného zabývají vytvářením a instalacemi „lehce guerillových zemních kapliček“ – jednu z nich, věnovanou památce I. M. Jirouse, umístili na perón Smíchovského nádraží. Erika Bader pracuje jako průmyslová knihařka v tiskárně Německých železnic a ve volném čase se poslední léta věnuje kolážím; jejich výběr provází rozhovor, který připravil Michal Cihlář. Mentální ornamenty a jiné práce Jakuba Janovského představuje Petr Vaňous. „Pokud to jen trochu šlo, dělal jsem věci, které jsem neuměl,“ říká výtvarník Miloš Šejn v rozhovoru s Vladimírem Drápalem, doprovázeném ukázkami z jeho prací. Viktor Karlík a Karel Cudlín tentokrát slovem i obrazem přibližují v rubrice Ateliéry pracoviště Jana Steklíka. V druhém díle seriálu KUBYsmus se Veronika Richterová zaměřuje na fenomén kubánského „sezení“. Karel Haloun mapuje další české knižní edice a Petr Babák představuje kresby Pavly Malinové. Významný typograf, grafik a hudebník František Štorm, který patří ke stálým spolupracovníkům Revolver Revue i Edice RR, slaví významné životní jubileum: dar mu přichystal i Ateliér písma a typografie UMPRUM. Miroslav Vodrážka „k sobě i v posledních letech přitahuje pozornost veřejnou činností, která se neslučuje s obvyklými představami o tom, jak si má v demokratické společnosti počínat tzv. spořádaný a rozumný člověk“, konstatuje Adam Drda na úvod rozhovoru, který s ním vedl o jeho životě, undergroundu jako radikálně protirežimním hnutí, (ne)kompromisnosti za normalizace a potížích s reflexí historie a také o spolupráci Egona Bondyho se Státní bezpečností. K Bondymu se vrací i Drdův text v Couleuru zabývající se básníkovým veřejným působením v prvních letech po listopadu 1989, jež rovněž patří k celkovému obrazu této osobnosti. Na posledních stránkách čísla dále pojednává Jaroslav Formánek o vydání rozhlasových projevů Pavla Tigrida, Viktor Šlajchrt o knihách Josefa Kroutvora a Evy Zábranové, Petr Hruška o českém překladu povídek Dona DeLilla, Tereza Marečková o dramatizaci Betonové zahrady ve Švandově divadle a Terezie Pokorná o dvou inscenacích Daniela Špinara a Martina Františáka v pražském a brněnském Národním divadle.