Holčička, která spolkla mrak velký jako Eiffelova věž

Ve své nové knize věhlasný francouzský romanopisec, jehož romány si podmaňují srdce čtenářů na celém světě, líčí neuvěřitelný, fantaskní, hravý, ale především lidsky hluboký příběh matky, která se z lásky naučila létat – příběh, který nás učí, že nic, absolutně nic, není nemožné. Láskou, vtipem a nespoutanou fantazií překypující román vypráví o jedné neobyčejné mladé dámě jménem Providencie Nebeská, pařížské pošťačce s neobyčejně velkým srdcem, které bije pro Zaheru, marockou holčičku, v jejíchž plicích sídlí dusivý mrak cystické fibrózy.

Osud je svedl dohromady při prázdninové cestě do Marrákeše, kdy se Providencie rozhodla stát Zaheřinou adoptivní maminkou. Konečně jsou všechny úřední formality vyřízeny a Zahera netrpělivě čeká, až se pro ni její nová maminka vrátí a odveze si ji s sebou do Paříže. Zbývá už jen nasednout do letadla. Na scéně se ovšem objevuje další mrak – mrak sopečného popela, který vychrlil jeden islandský vulkán a jenž zcela ochromí evropskou leteckou dopravu, a novopečené mamince tak zkříží plány. Providencie, uvězněná na letišti Orly, je bezradná: času je málo a ona chce splnit to, co vážně nemocné Zaheře slíbila. Zdá se, že zbývá jediná možnost: naučit se létat… „Sveˇt je jako batole, ktere´ se chce naucˇit le´tat, acˇkoli jesˇteˇ neumi´ chodit,“ říká autor. Takže sněme, létejme, sněme o tom, že létáme. Čtěme.