Ekonomika života a smrti. Proč úsporná opatření zabíjí

Oxfordský vědec David Stuckler a epidemiolog Sanjay Basu ze Stanfordu jsou odborníky na problematiku veřejného zdraví. V Ekonomice života a smrti shromáždili historické i současné údaje pocházející z celého světa – jejich výzkumná cesta začíná ve Spojených státech třicátých let minulého století a končí v Řecku a Španělsku dnešních dnů –, aby ukázali, do jaké hloubky ovlivňuje politika lidské zdraví, jak zásadně mohou politicko-ekonomická opatření realizovaná v obdobích finančních krizí ovlivnit život každého z nás. Čítať ďalej ↓

Politici donekonečna hovoří o hospodářských i sociálních dopadech současné finanční krize, přitom však většina z nich stále přehlíží její katastrofální účinky na lidské zdraví. Ve skutečnosti neblahé efekty krize mnohdy ještě zhoršují přijímáním tvrdých úsporných opatření a omezováním klíčových sociálníchprogramů v době, kdy je lidé nejvíce potřebují. Stuckler a Basu v provokativní knize přehledně dokládají, že pomýlená politická rozhodnutí a ekonomická opatření přijatá v době recese ve snaze o vyrovnání rozpočtů a podpoření finančních trhů vedou ke vzniku skutečných epidemií – počínaje růstem počtu sebevražd a konče rychlým šířením nákazy HIV –, které devastují zdraví a životy tisíců obyvatel právě těch zemí, v nichž byla příliš úsporná opatření uvedena do praxe. Autoři však také poukazují na existenci alternativního přístupu, jehož efektivitu potvrzují konkrétní příklady. Dokazují, že investice do sociálního zabezpečení, podpory programů pro nezaměstnané a důchodce a do podpory bydlení zvyšují zdraví obyvatelstva a přitom nevylučují ekonomický růst. Veřejné blaho tedy nemusí být obětováno fiskálnímu zdraví.