O rodičích a dětech

5 %

O rodičích a dětech

Hakl Emil

Novela O rodičích a dětech (2003) Emila Hakla je vlastně dialogem otce a syna odehrávajícím se během jedné procházky po pražské Stromovce. Již o něco dříve v české literatuře vyšla jiná novela, která je také dialogem dvou lidí.

Jde o Technologii dubnového večera (2000) Václava Kahudy, kde se dokonce jedna z postav jmenuje Jan Beneš, což je občanské jméno Emila Hakla. Když byla Technologie dubnového večera před osmi lety publikována, můj starší kolega se rozplýval nad závěrem, kdy postava jménem Petr Kratochvíl, což je pro změnu občanské jméno Václava Kahudy, říká: „Jednou jsem byl v lesích u Labe. Tu jsem uslyšel jakoby hodně vzdálený, slaboučký křik. Takový smutný nářek... Jako když někdo volá o pomoc... Šel jsem za tím volajícím hlasem... Po dvou kilometrech jsem si uvědomil, že mi to pískají chlupy v nose...“ Nedávno jsem měl podobný zážitek, a teprve tehdy jsem tuto pasáž plně docenil. Emil Hakl (1958) se však nyní nepřipomene jen filmem O rodičích a dětech, ale po čtyřleté odmlce mu vyjde rovněž nová kniha s názvem Let čarodějnice. Na prozaickou scénu vstoupil povídkovým souborem Konec světa v roce 2001. Jak tou Haklových postav bývá, hlavní roli v jejich životech hraje náhoda, viz začátek titulní povídky: „Původně jsem šel jenom něco vyřídit.“ Poté se v povídce rozehrává bizarní sotvavztah, který končí erotickou scénou v botanické zahradě. Hlavnímu hrdinovi se v závěru honí hlavou myšlenky o celém světě: „Všem napořád unikala základní věcná úvaha, že svět dost dobře nemůže skončit pro všechny najednou, jedině pro každého zvlášť. Protože skutečnost není nic jiného než soubor přání a nadějí. Konec světa ječistě osobní kategorie. Co se jednomu jeví jako konec, v tom si jiný s radostí otevře flašku a má přesný pocit, že teprve teď je to ono.“ Ondřej Horák, Lidové noviny, 28.2.2008

Kúpiť na webe Rezervovať v kníhkupectve
Vydavateľ Argo
Počet strán 136
Rok vydania 2008
Jazyk Čeština
Väzba Tvrdá väzba / Hardback
EAN 9788072039869
Adresa titulu https://www.artforum.sk/katalog/45840/o-rodicich-a-detech
Jde o Technologii dubnového večera (2000) Václava Kahudy, kde se dokonce jedna z postav jmenuje Jan Beneš, což je občanské jméno Emila Hakla. Když byla Technologie dubnového večera před osmi lety publikována, můj starší kolega se rozplýval nad závěrem, kdy postava jménem Petr Kratochvíl, což je pro změnu občanské jméno Václava Kahudy, říká: „Jednou jsem byl v lesích u Labe. Tu jsem uslyšel jakoby hodně vzdálený, slaboučký křik. Takový smutný nářek... Jako když někdo volá o pomoc... Šel jsem za tím volajícím hlasem... Po dvou kilometrech jsem si uvědomil, že mi to pískají chlupy v nose...“ Nedávno jsem měl podobný zážitek, a teprve tehdy jsem tuto pasáž plně docenil. Emil Hakl (1958) se však nyní nepřipomene jen filmem O rodičích a dětech, ale po čtyřleté odmlce mu vyjde rovněž nová kniha s názvem Let čarodějnice. Na prozaickou scénu vstoupil povídkovým souborem Konec světa v roce 2001. Jak tou Haklových postav bývá, hlavní roli v jejich životech hraje náhoda, viz začátek titulní povídky: „Původně jsem šel jenom něco vyřídit.“ Poté se v povídce rozehrává bizarní sotvavztah, který končí erotickou scénou v botanické zahradě. Hlavnímu hrdinovi se v závěru honí hlavou myšlenky o celém světě: „Všem napořád unikala základní věcná úvaha, že svět dost dobře nemůže skončit pro všechny najednou, jedině pro každého zvlášť. Protože skutečnost není nic jiného než soubor přání a nadějí. Konec světa ječistě osobní kategorie. Co se jednomu jeví jako konec, v tom si jiný s radostí otevře flašku a má přesný pocit, že teprve teď je to ono.“ Ondřej Horák, Lidové noviny, 28.2.2008

Ďalšie z kategórie česká beletria