Konec sezóny na koupališti Úštěk

V hlavní roli komparzisté aneb Dvanáct povídek o hrdinech druhého plánu Je sama s děckem a pak spolu stráví „byzantské“ Vánoce na jednu noc. On sedí v autě na vyhřívaném sedadle a cítí se jako Job na hromadě popela. Čítať ďalej ↓

Pašije v salonku u Šoupalů se zvrhnou v hemžení postaviček. Rozhovor o „láskách, které vydržely“ končí reportem z postelových bojišť. Porouchá se auto, zvrtne se život a člověk marně hledá, kde by spočinul. Dávno se setmělo a na vchodu Parkhotelu Nebesa visí nápis „Zavřeno“. Prozaička, která si svými předchozími knihami získala zaslouženou pozornost kritiky i čtenářů, předkládá mimořádný povídkový soubor. Zaujme nejen čtivě a uvěřitelně vykreslenými postavami, ale i precizním stylem. Pozornému čtenáři neujde, že jednotlivé povídky si pomocí drobných opakujících se motivů navzájem nenápadně podávají ruce. Svorníkem díla tak není jen cyklický čas, rafinované souvislosti, ale třeba i postavy, které jsme na stránkách zahlédli jen letmo či vůbec. Ten občasný pocit je možná univerzální. Jsme ve svých životech hlavními hrdiny, nebo jen komparzisty? Sezóna končí (je jedno jaká) a dveře (je jedno které) se pomalu zavírají. Tak toto je vše? Ale naráz, bez varování, do nás „přes rozmrzelou únavu pronikne zlatý šíp vědomí, že tohle je přeci jen štěstí“. Nápad na sbírku dvanácti povídek postupně vyrostl ze vzpomínky na to, jak jsem v dětství ráda pročítala knihu Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách. Část mých příběhů je z perimetru severních Čech a naší chalupy, další jsem záměrně situovala jinam. Je to mimo jiné knížka o světě, který už si také odměřuje konec sezóny; starý svět zaniká a ten nový už nikdy nebude stejný… — Veronika Bendová, autorka