Dějiny a současnost 3/2024 Proč a jak (se) učit dějepis ve škole 21. století

Odborně popularizační měsíčník. Jak, a hlavně proč předávat dětem znalosti o dobách minulých?

Do jaké historické hloubky se vydat? Stačí jen moderní dějiny, nebo to vzít z gruntu, od velkého třesku? Anebo od starověkých Řeků a Římanů, či začít knihtiskem? Těch otázek je hodně a klademe je nejen žákům a žákyním (jak a proč SE učit), ale i do „vlastních řad“ (jak a proč učit): učitelkám a učitelům, historičkám a historikům či didaktičkám a didaktikům, respektive všem, kteří definují a neustále předělávají vzdělávací rámce a připravují nové učebnice. Z obsahu: Téma: Proč a jak (se) učit dějepis ve škole 21. století Kdo nezná svůj feudalismus, je odsouzen ho zopakovat. Středověk do škol – jaký a proč (M. Šorm) Co je a co není badatelská výuka? Problém inovací v hodinách dějepisu (K. Činátl) „Co se děje ve výuce dějepisu, je odrazem toho, co vidíme ve společnosti“. Rozhovor s historičkou a pedagožkou Laurence De Cock Netematické články, seriály a pravidelné rubriky Historik na cestách: Pau (Z. Hojda) Dějiny do uší: Rozhlas a přímé přenosy katolických mší (T. Pánek – M. Novák) Z pokladů knihoven: Vilém Slavata z Chlumu (A. Richterová) Proměny Blízkého východu: Hamás (K. Černý) Hledání zapomenutých pokladů. Na okraj diskuse o ženách-umělkyních (T. Gaudek) Za rok v Řecku: Přijetí a usídlení řeckých dětí v Maďarsku (N. Fokas) Umění a paměť: Počátky land artu v kontextu ekologického hnutí v Československu (T. Arndt) Recenze, Na nočním stolku, STRIP „Anachronismy ACh“