Dámský klub půlnočního plavání

Čerstvě ovdovělá Elizabeth z irské vesnice na pobřeží Atlantiku má dvojnásobný důvod truchlit. Zesnulý manžel, jenž v obci působil jako nerudný praktický lékař, ji svými utajenými dluhy dostal do pěkné polízanice – teď aby na prahu důchodu začínala nanovo.Ani vyhořelá čtyřicátnice Lucy, která odtud pochází, na tom není líp: záletný choť dal přednost mladšímu modelu, úmorné směny v dublinském špitále z ní vysály elán a syn zrovna propadl nejklackovitější pubertě. Čítať ďalej ↓

Obě ženy jsou chtíc nechtíc přinuceny změnitpostoj k životu, jelikož štěstí chodívá naproti pouze připraveným. Ostatně protřelá Jo – Lucyina matka a Elizabethina přítelkyně, jíž táhne na pětasedmdesát – jeden šikovný recept zná. Ať je duben nebo srpen, sychravo či bezvětří, plave si noc co noc v blízkém mořském zálivu chráněném majestátními útesy. Chladná koupel v rouše Evině je pro duši balzám účinnější než popíjení whiskey stranou od místních pokrytců. Voda navíc všechny obavy podemele, i kdyby si čert usmyslel snášet osudové maléry na hromadu velkou jako Mount Everest… Román o nezdolné ženské soudržnosti napříč generacemi. A ta se občas musí prosadit velmi nečekaným tempem: stylem znak i kraul. Vychází v koedici s nakladatelstvím Prostor. „I z té ledové vody je cítit jímavost, která plavkyně hřeje, a humor, který je nadnáší. Čte se to jedním dechem.“– Irish Independent on Saturday „Letní čtení na úrovni. Ideální výbava na pláž.“– Irish Daily Star „Hoganová skvěle propojuje pozorování nemocí obecných se soukromými trápeními, aniž by slevila na morálním apelu v zemi, která morálku donedávna pouze hlásala. Zabírají na to studená sprcha a nezměrná vlídnost. Jeden z nejnadějnějších postupů pro Irsko nových časů.“– Belfast Books „Milovala vycházky sem k vodě – když ji obklopila tma, dalo jí to zapomenout na tíživou pravdu o jejím věku a bolestech stáří a na sžíravou jistotu, že času už mnoho nezbývá. Milovala jakousi božskou podstatu, kterou tady všude vnímala, což bylo zvláštní, protože nikdy nebyla věřící. Možná šlo o vědomí, jak zcela podružný je všechen její strach tváří v tvář nekonečnosti moře a nebe kolem ní. Líbilo se jí ticho i burácení oceánu, sametová obloha a temně modré vody. Nejraději na tom měla, že se tu cítila naživu víc než kdekoli jinde. Milovala i ten kousavý chlad, který jí pronikl kůžíaž do morku kostí. Jakýmsi záhadným způsobem ji hřál zevnitř, jako by zažehl plamen, který nikdy neuhasne.“– ukázka z textuCopyrights: Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2023. Všechna práva vyhrazena.