Prokletí a usmíření Několik kapitol z dějin trestního práva na Chebsku

Kniha je věnována problematice středověkého trestního práva a kriminality v prostoru města Chebu a Chebska zasazené do širších souvislostí, a to v míře, v jaké to umožňují dochované prameny. Vzhledem k jejich torzovitosti se nesnaží o komplexní pohled, ale jak naznačuje podtitul, představuje jen několik vybraných kapitol z širokého tématu.

Kniha je výsledkem dlouholetého výzkumu zaměřeného na region Chebska a navazuje na autorovy starší práce, týkající se zejména středověkého trestního práva a související problematiky. Je založena na výzkumu archivních pramenů, jejich edic a rozsáhlé literatury. Jejím jádrem je právněhistorický rozbor obsahu dvou dochovaných městských knih spojených s výkonem trestního práva. Do obou bylo zapisováno v souvislosti s postihováním kriminální činnosti, ale charakter zápisů je odlišný. Zápis do Knihy klateb (Achtbuch) byl vyvrcholením civilního neboli akuzačního trestního řízení a dokládal, že byla nad řádně předvolaným žalovaným pachatelem trestného činu, který se nedostavil k soudnímu jednání, vynesena klatba. Do Knihy zločinů (Buch der Gebrechen) bylo obvykle zapisováno v určité fázi trestního řízení inkvizičního, vedeného proti pachatelům trestných činů z úřední povinnosti. Zápisy v Knize klateb se týkají zejména případů usmrcení, kdežto v Knize zločinů je zachycena různá (převážně majetková) kriminalita. Obě knihy spolu s dalšími prameny umožňují alespoň částečně poznat, jak vývoj kriminality, tak i vývoj procesního řízení a jurisdikčních pravomocí chebských orgánů zejména v období 14. až 16. století, které je těžištěm knihy. Torzální poznatky o chebském právu jsou doplňovány na základě dalších pramenů a literatury, zejména pak s využitím poznatků o soudobém norimberském právu, do jehož okruhu chebské právo patřilo. Zjištěné poznatky jsou zasazeny do širších souvislostí. Je přitom jasně patrná postupná dominance města Cheb a jeho správních orgánů na úkor starších zemských struktur, které byly vybudovány původně chebskými ministeriály a postupně modifikovány v průběhu české zástavy. Kniha se soustředí zejména na problematiku jednoho z trestněprávních institutů – klatby – který detailně rozebírá včetně jeho historických a mytologických kořenů. Pozornost je věnována i restorativním prvkům dobové trestní justice v podobě různých variant smíření. Také zpracování dalších pojednávaných institutů – odpovědi (spolu s širší problematikou odpovědnictví), vypovězení či zákazu pobytu – se zaměřuje na otázku řešení.