Michail Čechov a současná herecká pedagogika v USA

Kdo to byl Michail Čechov? Jaká byla jeho divadelní metoda?

Jaké prvky přenesl do své metody a pedagogiky ze svého původního působení v Moskevském uměleckém divadle a z technik Konstantina Stanislavského? Jakým způsobem tyto techniky upravil a rozšířil při výuce herectví na školách, které vedl v britském Dartingtonu a později v americkém Ridgefieldu? Jaké nové aspekty při vývoji metody, která nese jeho jméno a díky níž se kultivuje americké herectví již dlouhá desetiletí, připojil? Jakou roli v procesu učení se této metodě hrají jeho publikace a pedagogická tradice, kterou dál předávali jeho studenti? V čem spočívá přetrvávající vliv a důležitost jeho pedagogiky? – Na tyto otázky se pokouší odpovědět česko-americká herečka a pedagožka Lenka Pichlíková-Burke.
Po studiích na pražské DAMU a slibně se rozvíjející herecké kariéře v českém divadle, filmu a televizi se autorka knihy na počátku 80. let vydala do USA, kde se vedle dalšího hereckého školení věnovala i studiu pantomimy u slavného francouzského mima Marcela Marceaua. Od té doby spojuje vlastní uměleckou práci s pedagogickou: přednáší na Fairfieldské univerzitě v Connecticutu a jako specialistka na hereckou pedagogiku působí i na Purchase College při Státní univerzitě v New Yorku. Dlouhodobě spolupracuje s MICHA – The Michael Chekhov Association, která zaštiťuje každoroční setkávání profesionálů a učitelů herectví při mistrovských kurzech zaměřených na Čechovovu techniku.
Vedle popisu vlastních zkušeností se studiem hereckých technik představuje Lenka Pichlíková-Burke koncepci 28 lekcí založených na praktických hereckých cvičeních a rozvíjejících jednotlivé prvky Čechovovy metody, která klade důraz na propojení hercova těla s jeho psychologií, na práci s představivostí a atmosférou a na využití tzv. imaginárních center či imaginárního těla při vytváření postavy.