Shoříme na vlnách

Čtrnáct povídek v duchu magického realismu vás ponoří do světa, kde je prolomena hranice mezi snem a realitou. Město, řeka, mlha i podzemní dráha se stávají živými bytostmi a snícím ukazují svůj charakter podobný povaze lidí.

Zpod zavřených očí Města vylézají noční můry a vydávají se na cestu do ložnic spících obyvatel. Sny mají pro člověka zásadní význam. Souží nás i fascinují, ukazují nám to, co v bdělém stavu postrádáme. Bezčasí, ve kterém se sny odehrávají, nám může pomoci pochopit mnohé nejen z naší minulosti, ale i zachytit signály toho, co se stane, nebo přesněji, co se může stát. „Nebráním se. Vím, že nikdo nepřijde. Ten, kdo měl přijít, teď stojí přede mnou, a já přijímám svoji smrt z jeho rukou. Pomalu ztrácím vědomí. Srpek měsíce na chvíli osvětlí jeho tvář. Vím, že je to tvář, kterou jsem kdysi nosil. Vím, že až se ze snu probudím, nebudu si z něj pamatovat vůbec nic. Vím, že se už nikdy nevrátí.“ Autor pracuje s tématikou střetu snů a reality poutavým jazykem, s lehkostí vtáhne čtenáře do děje zakončeného většinou výraznou pointou. Každá z povídek je doplněna ilustrací od malíře Yara Pružince v duchu odkazu českého symbolismu.