Zákon krve Myslet a jednat jako nacista

Hluboká sonda do nacistického myšlenkového světa ukazuje, co znamená „myslet a jednat jako nacista“, a poskytuje tak odpověď na otázku, jak se to mohlo stát… Víme dobře, co nacisté spáchali, jakých zvěrstev se dopustili, víme také, co Hitlerova třetí říše plánovala a co naštěstí nestihla uskutečnit – například vyhubení třiceti milionů Slovanů a zotročení dalších sto milionů. Víme tedy, co se stalo, ale nevíme, jak se to mohlo stát.

Lze nezměrnost nacistických zločinů interpretovat jako náhlou iracionální erupci barbarství nebo snad jako jakési přechodné kolektivní pomatení mysli? Francouzský historik a přední znalec nacismu Johann Chapoutot objasňuje a na bohatém pramenném materiálu demonstruje, že nacisté nebyli žádní šílenci, ani barbaři, a jednali a chovali se – ze svého hlediska – veskrze racionálně. To, co teoreticky promýšleli a posléze praktikovali, nepovažovali za zločiny, ba ani za „nutné zlo“, nýbrž za svatou povinnost, „nepříjemný, ale nezbytný úkol“, který musí tváří v tvář ohrožení svého národa a své rasy splnit. Tento úkol jim diktuje sama příroda, respektive zákony přírody a krve, neboť člověk je součástí přírody, součástí velké rodiny všeho živého, a podléhá stejným přírodním zákonům (zákonu zachování druhu a boje o přežití) jako ostatní živočichové. Čistokrevný Germán, věrný své krvi a své rase, musí především plodit, bojovat a vládnout. A k tomu, aby germánská rasa, tato nejkvalitnější rasa ze všech, mohla po právu vládnout, potřebuje dobýt odpovídající životní prostor (kde dosud panují méněcenní Slované a ostatní „podrasy“). Především ovšem musí odstranit – a bude-li třeba, přímo vyhladit – všechny živly, ba celé národy, které jej ohrožují. Nacista je přesvědčen, že staří Germáni žili v dokonalém organickém sepětí s přírodou, měli přímý, bezprostřední vztah k životu, tělu i k Bohu a byli v souladu se sebou samými – dokud jejich způsob života a svébytnou kulturu nezačaly rozrušovat a podvracet cizorodé myšlenky, především židovství a křesťanství s jejich „nepřirozenou“ morálkou, pojmem hříchu, nesmyslným Desaterem a falešným univerzalismem, jakož i pozdně římské neživé abstraktní právo, které německou duši oslabily a odcizily sobě samé. Vrchol odcizení pak představují moderní hnutí spjatá s idejemi Francouzské revoluce, liberalismem, individualismem, demokracií, internacionalismem, socialismem a konečně i s bolševismem. Za všemi těmito nepřátelskými silami stojí především Židé, tyto „protipřírodní“ parazitující bytosti, které se odnepaměti snažily a stále snaží rozvrátit a ovládnout svět… Na základě zkoumání stovek nacistických knih, článků, filmů, zákonů, nařízení, vyhlášek, vojenských a policejních směrnic, jakož i rozsáhlého souboru odborných publikací, jejichž autory byli nacističtí právníci, historici, biologové, lékaři, antropologové a mnozí další akademici z různých vědních disciplín, intelektuálové, novináři a političtí funkcionáři, Johann Chapoutot podává ucelený obraz nacistického světonázoru. Na širokém spektru témat – od ochrany zvířat, naturismus, nudismus, přes evangelizaci germánských zemí, Himmlerův zájem o okultismus a čarodějnické procesy, až po zákony o sterilizaci či pracovní právo upravující postavení polských dělníků nebo sovětských zajatců – autor ukazuje, jak mocně nacistické smýšlení proměnilo prakticky všechny oblasti tehdejšího života.