Cinepur 119/2018

Tématem čísla, které držíte v ruce, je FAMU – tedy pražská filmová fakulta. V redakci témata plánujeme dopředu.

Nejen proto, že je třeba vymyslet dramaturgii a oslovit – a získat – vhodné autory a autorky, což nebývá vždy jednoduché. Skladba témat má také jasnou koncepci. Nestává se tak často, aby se na scéně objevilo takové, které si žádá změnu plánů a okamžitou reakci. FAMU byla letos výjimkou z pravidla. Rozhodli jsme se operativně „obětovat“ to, co bylo v plánu, a zaměřit se na školu, která vzbudila v uplynulých měsících rozruch kvůli kauze pokusu o odvolání děkana Zdeňka Holého akademickým senátem školy. Děkan nakonec zůstal na svém místě, ale z prachu přepjatých reakcí i sporných momentů se vynořila témata, která se nám zdála volat po reflexi. Třeba to, jak skvělá je ona „skvělá“ minulost FAMU? Co na škole fungovalo dříve a údajně nefunguje nyní? Co svým studentům škola nabízela a nabízí a kdo z ní vychází či vycházel? Jak je to s oním zaklínaným řemeslem vs. teorií? Nedávnou kauzu v aktuálním čísle nijak neřešíme. Víc než rozjitřená současnost, jež jistě nebude z historického odstupu patřit k zářným chvilkám instituce, nás zajímala minulost – dávná i poměrně čerstvá. Čtveřice textů a jedna rozsáhlá anketa nabízejí pozoruhodný, plastický, občas objevný a v mnohém poučný obraz. Více o textech v úvodu k tématu. Zde doporučím hlavně unikátní anketu s bývalými studenty a absolventy napříč dekádami od oslavovaných šedesátých let. Jako odrazový můstek do fenoménu FAMU pak může posloužit rozhovor s Olmem Omerzuem, v současnosti nejznámějším absolventem z nastupující generace režisérů. Vedl jej jiný absolvent téže instituce Michal Hogenauer, který právě dokončil svůj debut. Otázky směřovaly nejen na studium, ale i na Omerzuovu režijní metodu a nový film Všechno bude. Příštím číslem se už zase vrátíme k plánu s tématem tak zdánlivě nefilmovým jako „muži“. Můžete si ale být jistí, že se máte na co těšit. Zatím inspirativní ponor do rozmanitých vrstev FAMU.