Variety češtiny a čeština jako cizí jazyk

V oblasti češtiny jako cizího jazyka sílí diskuse o tom, jak ve výuce, při koncipování učebních materiálů nebo hodnocení a testování zacházet s jednotlivými varietami češtiny, především spisovnou a obecnou češtinou, diskuse dobře známá z kontextu české jazykovědy a české školy. V rámci výuky češtiny pro cizince je přitom třeba se vyrovnat také s tzv. žákovskou a výukovou varietou. Sborník do této diskuse přispívá studiemi vzešlými z pracovního setkání lingvistů a lektorů češtiny pro cizince, které v Řezně pořádalo centrum českých studií Bohemicum.

Kniha je uvedena základním vymezením pojmů žákovské a výukové variety v širším kontextu vymezení variet, non/standardu, norem a úzu, které s ohledem na výuku češtiny jako cizího jazyka rámuje předkládaný sborník. První dva se věnují otázkám spisovnosti (standardu) z pohledu popisu české gramatiky, resp. praxe české školy. Navazujících osm příspěvků diskutuje obecný didaktický přístup k prezentaci spisovné češtiny a dalších variet v učebnicích češtiny pro cizince a na příkladu slovotvorby i specifické možnosti podání a procvičování dílčích oblastí jazyka ve výuce češtiny pro cizince. Diskutována je i otázka míšení variet a tzv. slovanské interkomprehenze při výuce češtiny zaměřené na mluvčí slovanských jazyků a slavisty, resp. otázka specifik rakouských variet němčiny a jejich relevance pro výuku češtiny jako cizího jazyka. Obecnější platnost má řešení problému stanovování "správnosti“ určitých variant ve výuce, konkretizace variet češtiny v řeči cizinců nebo postavení variet v certifikovaných zkouškách češtiny. Publikace tak nabízí mnoho podnětů jak pro bohemisty, tak pro učitele češtiny jako cizího jazyka, examinátory a tvůrce učebnic češtiny pro cizince.