Jednotlivé texty jsou v převážné většině koncipovány jako samostatné medailony věnované významným skladatelům (Philippe de Monte, Carl Luython, Jacob Regnart, Alessandro Orologio, Franz Sale, Gregorio Turini, Mateo Flecha, Camillo Zanotti, Matthias de Sayve, Hans Leo a Jacob Hasslerové, Jacob Handl Gallus, Nicolaus Zangius, Kryštof Harant, Johannes Nucius, Jiří Cropacius Teplický, Jiří Carolides z Karlsperka, Valerius Otto, Jan Trojan Turnovský, Jiří Rychnovský, Ondřej Chrysoponus Jevíčský, Jan Simonides Montanus, Simon Bar Jona(s) Madelka, Joachim Lange, Christoph Demantius, Valentin Judex) a dalším osobnostem působícím v rudolfinských českých zemích, které ovlivnily dobovou hudební kulturu (tiskaři Jiří Nigrinus, Nicolaus Strauss, Pavel Sessius, Jan Othmar Dačický, Daniel Adam z Veleslavína a Sixt Palma Močidlanský; duchovní Jiří Bartholdus Pontanus z Braitenberka, Jacob Chimarrhaeus a Jan Sixti z Lerchenfelsu; matematik Johannes Kepler; autoři kancionálů a literáti Šimon Lomnický z Budče, Jan Rozenplut, Jiří Třanovský, Jan Campanus Vodňanský, Martin Philadelphus Zámrský, Valentin Polonus Pelčický, Jan Gryllus st. z Gryllova aj.). Další sondy jsou zaměřeny na hudební život v jednotlivých regionech a městech (Praha, jižní Čechy, Morava, Brno, Louka, Cheb, Jihlava, Opava, Vratislav, Nisa aj.) a v různých sociálních prostředích (literáti, zámecké kapely, lidová hudba, světská píseň), na nejužívanější hudební nástroje (varhany, loutna, viola da gamba apod.) a na významné hudební rukopisy (Kutnohorský kodex, Graduál Václava Trubky z Rovin, Codex Jacobides aj.) a soubory hudebnin (Rožmberkové, Lichtenštejnové, Český Krumlov, Hradec Králové, Sedlčany apod.). Pozornost je věnována i hudbě ve vztahu k politice (španělská frakce u dvora Rudolfa II.), náboženství (katolická bratrstva, jezuité, luteráni, Jednota bratrská), měšťanské kultuře (literátská bratrstva), výtvarnému umění a tanci.
Snahu autorů představit rudolfinskou hudební kulturu v co nejširším záběru podporuje velmi bohatý ilustrační doprovod (450 barevných, částečně celostránkových reprodukcí), k němuž poskytlo podklady ze svých sbírkových fondů na 100 institucí z České republiky i ze zahraničí.
Textově-obrazové jádro knihy doplňuje komentovaná notová příloha (Anthologia musicae Rudolphinae), která v samostatném sešitu o 116 stranách přináší 74 skladeb ilustrujících celkovou rozmanitost a pestrost hudby, s jakou se mohl návštěvník tehdejšího Království českého setkat v různých prostředích a při různých příležitostech, počínaje bohoslužbami od centrální katedrály po kostel v malém městě a konče intelektuální zábavou a hudbou provozovanou v soukromí. Antologie, kterou edičně připravil z dosud převážně nepublikovaných skladeb největší současný znalec bohemikální renesanční hudby Martin Horyna, není zamýšlena jako kritická edice, jejím smyslem je nabídnout zájemcům o tuto hudbu co možná nejpřístupnější předlohu pro její interpretaci.
Na závěr knihy jsou připojeny stručný slovníček hudebněhistorických pojmů, anglické summary, výběrová bibliografie, jmenný rejstřík a informativní text pro čtenáře.