Metra světa Nejzajímavější systémy (nejen) podzemních drah
Harák MartinObyvatelé mnoha velkoměst po celém světě si dnes už neumí představit, že by významnou součást hromadné dopravy netvořilo i metro. První linka podzemní dráhy vznikla v Londýně v roce 1863, v roce 1896 následovala Budapešť a Glasgow. Čítať ďalej ↓
Metro se pak postupně objevilo na všech kontinentech. Největší boom rozvoje tratí metra dnes zažívá Čína a Indie.
Kniha se věnuje vybraným zajímavým světovým systémům metra, a to jak z pohledu vedení tratí, tak používaných vozidel, ale i architektury dopravních staveb. Samozřejmostí je krátký historický úvod i technický popis systému metra v jednotlivých zemích. Nechybí ani přehled všech podzemních drah světa s vysvětlivkou, že jde o „tradiční“ metro, nikoliv například o tratě „lehké železnice“, které se do této oblasti často mylně zahrnují. Za metro nepovažujeme ani výhradně povrchové tratě (leckdy také označované jako „metro“), ani kombinované systémy takzvaných vlakotramvají, u nichž je v podzemí vedena jen určitá část trati a jsou navíc kompatibilní s ostatní tramvajovou dopravou. V případě „tradičního“ metra toto vše odpadá, neboť jezdí na vlastní infrastruktuře s vlastním systémem řízení.
Kniha se věnuje vybraným zajímavým světovým systémům metra, a to jak z pohledu vedení tratí, tak používaných vozidel, ale i architektury dopravních staveb. Samozřejmostí je krátký historický úvod i technický popis systému metra v jednotlivých zemích. Nechybí ani přehled všech podzemních drah světa s vysvětlivkou, že jde o „tradiční“ metro, nikoliv například o tratě „lehké železnice“, které se do této oblasti často mylně zahrnují. Za metro nepovažujeme ani výhradně povrchové tratě (leckdy také označované jako „metro“), ani kombinované systémy takzvaných vlakotramvají, u nichž je v podzemí vedena jen určitá část trati a jsou navíc kompatibilní s ostatní tramvajovou dopravou. V případě „tradičního“ metra toto vše odpadá, neboť jezdí na vlastní infrastruktuře s vlastním systémem řízení.
